pondělí 21. března 2022

Rozhodovací paralýza aneb kdy je čas na druhé dítě

Fůů..tenhle článek jsem psala opravdu během procesu rozhodování, respektive krátce po něm, kdy jsem objevila poměrně překvapeně na testu ony pověstné dvě čárky. Rozhodnutí dát šanci přizvat další miminko k nám do rodiny sice padlo, jen nikdo z nás nečekal, že se naplní již následující den.

Dlouho jsem tu nebyla, ale vzhledem k tomu, že předpřirpavené články během prvního těhotenství již zveřejněny byly, tak na další tvorbu nebylo s rostoucím dítětem, které se stále více pohybuje a méně spí, příliš času a vlastně ani témat, o kterých bych chtěla psát. Teď se ale zase objevilo a po skoro dvou letech tak klikám na ikonku new post. Mezitím jsem prošvihla psaní o dvou proběhlých blogových narozkách, aneb je to neuvěřitelné, ale ve chvíli , kdy píšu tyto řádky (27/2/21) má blog téměř přesně devět let! Mezitím se z nového super média stala velice old school platforma válcována nejen Instagramem, ale také tiktokem a vlastně už ani nevím čím dalším, protože moderní svět nových sítí mě už začíná asi poprvé v životě skutečně míjet. Tolik k mému sentimentálnímu úvodníku, takže pojďme na věc - druhé dítě!  

sobota 6. listopadu 2021

Jak šel na svět nedočkavý Eliáš


Tak jsem už dvojnásobná máma!

Pokud ještě existují nějací pravidelní čtenáři blogu, tak ví, že prvního syna Mikuláše jsem rodila se svou porodní asistentkou v porodnici ve Vyškově. Doporučuju si článek o jeho porodu přečíst také, je to totiž zajímavé srovnání.  Vzhledem k tomu, že jsem byla velmi spokojená, tak jsem měla stejný plán i tentokrát, nicméně člověk míní… no ale popořadě!

Protože jsem Mikuláše rodila v termínu 36+5, tedy o tři týdny před oficiálním termínem podle ultrazvuku, trošku sem očekávala, že i teď by to mohlo být podobné. Někdy kolem 34. týdne mě chytla hnízdící mánie a začala jsem pokoj s naházenými mimi věcmi organizovat, přerovnávat a třídit, až jsem nakonec stříhala perlany do krabiček a chystala mini bodyčka do boxů jako Marie Kondo. Jak jsem to měla hotové, začala jsem přerovnávat i věci s miminkem zcela nesouvisející, nutně jsem potřebovala zasadit asi sto cibulek tulipánů, vyhazovat nepotřebné krámy, organizovat zásuvky v kuchyni, nakupovat další a další mimi věci, no zkrátka ukázková hnízdící fáze. Vytáhla jsem staré materiály z kurzu hypnoporodu a na zeď si vylepila barevný obrázek miminka v děloze a několik afirmací o porodu a ladila se na to, že už za chvíli to možná přijde.

úterý 18. června 2019

S Mikulášem v břichu: - část 7: Kolik stojí těhotenství a příprava na miminko

Na začátku těhotenství mě napadlo, že bych si mohla zkusit zapisovat veškeré výdaje v souvislosti s těhotenstvím a přípravou na příchod Mikuláše. Nutno říct, že každý k tomu přistupuje jinak a my ani jeden nejsme zrovna typy, co chtějí vyladěný dětský pokojíček ještě, než se dítě narodí (nebudeme ho mít asi ještě dlouho :D) a nejsme ani moc na různé mimi doplňky,co za vás houpou a vibrují a podobně. Rozdělila jsem výdaje do různých kategorií, tak si schválně teď na začátku můžete tipnout, zapsat na papírek a potom se nechat překvapit! Kategorie jsou:


neděle 28. dubna 2019

S Mikulášem v břichu - část 6.: Porod

Začal mi 36. týden, tedy 9. měsíc a samotné finále celé cesty těhotenstvím. Na následující dva týdny mám ještě domluvené klienty ve své psychopraxi a naplánovali jsme si se Sirem poslední Před-Mikulášské párty s přáteli, než nás tu bude o jednoho víc. Ve středu se taky chystám jet na pět dní na psychoterapeutický výcvik kousek od Ždáru nad Sázavou. Jsem lehce nervózní z toho, jestli už to přece jen není pozdě, ale říkám si, že zas tak daleko od Vyškova to není a někdo by mě prostě odvezl. V pondělí jdu na předporodní cvičení, které vede naše porodní asistentka, tak ji poprosím, aby zkontrolovala Mikulášovo postavení. Niž se zatím neposunul, ale k velkému překvapení se přetočil na druhý bok, což se úplně často neděje.


pondělí 8. dubna 2019

S Mikulášem v břichu - část 5.: Strach z porodu : co s ním?


(Disclaimer: Pokud strach z porodu nemáte, zvažte ,zda ho chcete číst, nerada bych ve vás vyvolala myšlenky,co vás samy od sebe vůbec nenapadnou. Nicméně mám velmi pozitivní odezvu od mnoha žen - těhotných i netěhotných, které strach nemají - článek pro ně byl užitečný ve smyslu, jak se na porod připravit a žádné strachy v nich nevyvolal.)

Existují ženy, co porod vnímají jako něco, co prostě patří k narození dítěte, nečekají, že to bude nějaký skvělý zážitek, ale ani to příliš neřeší. Jsou ženy, které se na porod vyloženě těší, naprosto důvěřují sobě a svému tělu, že to zvládnou a ještě si to plánují užít. No a pak jsme tu my. Ženy, co mají opravdový strach. Takový, že po krátké radosti z pozitivního těhotenského testu přichází kolotoč úzkostí a obav.
Kromě toho, že ve společnosti, alespoň v té západní, je obraz porodu obecně vnímán jako něco extrémně náročného, bolestivého a krvavého (viz např. využití porodu jako metafory v běžné řečí - "no to byl teda porod!!"), nebo něco, o čem se radši moc nemluví.

Asi každá z nás, která se porodu bojí "víc, než je obvyklé", pro to má své konkrétní důvody. Mám je i já, souvisí s mou anamnézou/historií a nebudu se o nich rozepisovat, protože to nepokládám pro tento text za nutné.

úterý 2. dubna 2019

Laos a Thajsko 2018 - díl 2: Elephant Conservation Centre


Když jsme plánovali program, chtěli jsme určitě nějaké aktivity se zvířaty, ale s dodržením všech eko bio etických záležitostí. Já jsem nejvíc ze všeho chtěla na Gibbon expirence, což je pozorování gibonů v korunách stromů, kde bydlíte v tree housech a přesunujete se v džungli zavěšení na kladce. No, když jsem ale na kontrole na gynekologii v 8. týdnu těhotenství tohle zmínila, tak sestřička jen vyděšeně zamrkala očima a doktorka, která je sama dost free a taky byla těhotná v Asii, uznala, že to už je fakt asi trošku moc. Giboni vlastně byli jeden z hlavních důvodů, proč jsem do Laosu chtěla jet, ale snad není všem dnům konec.


pátek 22. března 2019

S Mikulášem v břichu- část 4. : Třetí trimestr

29 týdnů:

váha + 14 kilo

Máme za sebou další kontrolní ultrazvuk, mozkové komory zůstávají pořád stejné, ale nějak už to neřeším. Jasně, že bych byla radši a skutečně bych si oddechla, až by se úplně zmenšily, ale hlavně, že se nezvětšují. Začali jsme s Honzou chodit na předporodní kurz k naší porodní asistentce, u které jsem byla taky na kontrole. Je zajímavé, že gynekolog mi za celé těhotenství vlastně vůbec nesáhl na břicho, kde se to celé odehrává, přičemž u porodní asistentky je právě tohle to nejhlavnější. Pomocí toho zjistila, že Mikuláš už je níž, než by měl být. Už týden je přetočený hlavou dolů, což je dobře, ale cpe se moc nízko do pánve, což může být způsobeno tím, že mám trochu rozestoupené břišní svaly(diastázu), což se taky zjistí pouze pohmatem. To mě pěkně štve, protože mám za to, že hluboký stabilizační systém nemám úplně marný, pořád chodím hodně pěšky,na józe si typy pozic, kde se zapojuje, docela dávám, a zkrátka se úplně neflákám. Ale pak zjistím, že to s tím vlastně nemusí vůbec souviset.

úterý 12. března 2019

S Mikulášem v břichu - část 3. : Druhý trimestr

14 týdnů


Setkáváme se s porodní asistentko , kterou jsme si na doporučení několika žen vybrali, a domlouváme se na spolupráci. Máme z toho dobrý pocit. Jedeme na výlet do západních Čech a stavujeme se v Karlových Varech na hnusnou oplatku. Beru si nové, opět netěhotenské kalhoty, co budu moct nosit i potom - ty pruhované na fotce. Mají gumu v pase a jsou z Orsay. Konečně ustává potřeba neustálého čůrání, ačkoliv je mi jasné, že ne na dlouho.

16 týdnů:


Na začátek druhého trimestru jedu se školou na adapťák šestých tříd, kde mám vždycky jako psycholog na starosti blok s každou třídou a jejím třídním učitelem. Kromě toho jezdím na paddleboardu, tancuju na diskotéce a hraju beach volejbal. (Hrála jsem volejbal závodně, takže jsem neměla strach, že si nějak ublížím.) Adapťáky jsou jedna z věcí, co mám na práci školní psycholožky snad nejraději. Stále se cítím velmi dobře, jen jeden den si jdu odpoledne na chvíli lehnout. Břicho už mi začíná být konečně trochu vidět, ale pořád vypadám spíš jen nafoukle, což mě trošku štve. Dostávám těhotenský polštář, který se postupně jeví jako naprostý must-have na spaní a používám ho až do konce těhotenství.

neděle 3. března 2019

Laos a Thajsko 2018 - díl 1.

Když jsem byla před čtyřmi lety poprvé v Asii a cítila se jako Alenka v říši divů, tak mě hned po
návratu začalo trošku mrzet, že jsme nestihli Laos. Času jsme celkově neměli zas tak málo, ale využili jsme ho hodně na Vietnam a ke konci nám již trochu ubývaly síly (a peníze :D) , takže jsme celkem prosvištěli Kambodžu, a pak se víceméně váleli v Thajsku. Několikrát jsem pak slyšela nadšení lidí z návštěvy Laosu, z tamních lidí, atmosféry a přírody. Loňskou dovolenou jsme se Sirem strávili v Evropě, přesněji ve Slovinsku, tak jsme si řekli, že je čas zase vyjet do Asie. Po Vietnamu, Kambodži, Thajsku, Malajsii a Borneu jsem se tedy začala zase těšit do mé nejoblíbenější dovolenkové destinace - do jihovýchodní Asie no a jasně, že konečně přišlo na Laos!

neděle 24. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 2. : První trimestr

4 týdny:


Středa před svatbou. Nemenstruuju už fakt dost dlouho, ale protože to u mě není nic neobvyklého, moc to neřeším. Nicméně si říkám, že jistota je jistota a na svatbě plánuju partoškovat, tak by to asi chtělo přece jen zkontrolovat. Ráno ve spěchu chvíli před odchodem si udělám test a těsně než odcházím se na něj koukám. Čárky jsou tam dvě. Ani na chvíli mě nenapadne, že bych mohla být těhotná, takže si říkám, že test je vadnej, nebo, jak se později na internetu dozvídám, můžu mít močovou infekci, která taky způsobuje zvýšení hormonu HCG, na což reagují těhotenské testy. Já mám přece nenormální cyklus, nemůžu otěhotnět takhle rychle! Udělám si ve čtvrtek ráno další test, opět vyjde pozitivní. Říkám si , že je to divný. Moje gynekoložka ordinuje jen úterky a já bych to fakt chtěla vědět, protože svatba je za dveřmi a další pátek jedu na měsíc do Anglie. Jdu na polikliniku kousek od domu zeptat se na tamní gynekologii, jestli mi to nemůžou nějak zjistit, ačkoliv k nim normálně nechodím. Z krve, z ultrazvuku, jakkoliv.

pátek 15. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 1. : Úvod

Tak jo, je to tu! Text, který píšu v průběhu celého těhotenství, což je poměrně dlouhá doba, takže z toho bude zase jedna z mých několikadílných sérií. Vlastně jsem si to začala psát víceméně pro sebe, abych si tohle unikátní období v životě nějak zaznamenala do budoucna. Ale třeba něco z toho bude přínosné i pro jiné ženy, tak jdeme na to! Hned na úvod bych ráda povzbudila všechny z vás s totálně debilním menstruačním cyklem. Rozumějte, moje menstruace přichází tak přibližně 6x za rok v naprosto různých intervalech pohybujících se za poslední rok od 18 do 60 dnů. Velmi pravděpodobně tak některé cykly ani nemají ovulaci. I tak jsem otěhotněla do dvou měsíců od toho, co jsme se rozhodli, bez nějakého přílišného "snažení". (Hormonální antikoncepci jsem nebrala už asi tři roky.) Takže neklesejte na mysli hned ze startu :-)

středa 5. září 2018

Opožděné narozeniny: Blog má 6 let!


Tak to snad není možné! Já letos regulérně zapomněla na blogové narozeniny a vzpomněla si o půl roku později. Well done, Veroniko. Ne, že by se tedy hroutil svět, ale vždy jsem si intuitivně vzpomněla pár dní před, abych přímo na narozeniny měla článek hotový. Takže pojďme teď všichni předstírat, že je 28. února a jdeme na to! Čas bilancování je tu. Šest let. To už je sakra dlouhá doba na psaní blogu. Během té doby se moje aktivita různě proměňuje, ale zrovna ten pátý rok jsem toho zvládla napsat zase docela dost, tedy 19 článků, což je více, než jeden za měsíc.

pondělí 23. července 2018

Projekt Svatba - 9.díl: Jak vznikaly moje svatební šaty

Jako malá jsem nikdy moc nepřemýšlela nad tím, jaké budu mít jednou svatební šaty. A když jsem začala být ve věku, kdy už mi svatba nepřišla jako něco na míle vzdáleného, tak jsem asi vždycky počítala s tím, že budu mít klasické princeznovské šaty z půjčovny s kruhovou spodničkou a dlouhou vlečkou. Až před několika lety se mi začal mnohem víc líbit trochu střídmější styl svatebních šatů a na Facebooku se mi nějak zjevila stránka Marie Mukařovská Dress. Zalíbila se mi představa mít šaty na míru, navržené jen pro mě, co se nikdy nebudou opakovat. Přišlo mi, že Maruščiny šaty jejím nevěstám vždy skvěle sedí a hodí se k nim, byť třeba ne úplně všechny byly takové, že bych si je já sama vybrala. S přicházejícím trendem vílích nevěst a venkovních svateb s obřadem na louce mi vlastně vzdušnější šaty začaly připadat jako jediná možnost, a když už jsem měla na ruce zásnubní prsten, tak jsem byla téměř rozhodnutá. Pořád ale ve mně hlodala trocha pochybnosti, jestli mi náhodou nebude chybět zážitek obrovských nevěstovských šatů s třímetrovou vlečkou, tak jsem se rozhodla, že napřed přece jen zkusím nějaký svatební salón. Vybrala jsem si Salon El v Brně a vyzkoušela téměř vše, co měli v mé velikosti - v tu dobu cca 38/40.

čtvrtek 19. července 2018

Projekt Svatba - 8.díl: Dodavatelé, tipy a triky

Tak jdeme na to, obří článek o všech dodavatelích a různých zákulisních tipech je tu! Ještě před
čtením je dobré vědět pár základních informací - na svatbě bylo 100 lidí, z toho jen 4 děti a většinu tvořili kamarádi v plus minus našem věku. Svatbu jsme měli kousek od Brna, takže s tím souvisí i spousta dodavatelů. Mnoho z nich ale není nijak navázáno jen na jednu lokalitu. Co se týče celkové ceny svatby, nechám si to z mnoha důvodů pro sebe, ale ano, naše svatba určitě nepatřila k nejlevnějším. Pokud by vás však zajímala cena jednotlivých dodavatelů, zkuste mi napsat na e-mail. Pro rychlý přehled toho, o čem a o kom přesně tento článek bude, se můžete kouknout na přehledný seznam s odkazy. Pokud vás zajímají podrobnosti, tak pokračujte dále.

úterý 10. července 2018

sobota 9. června 2018

Projekt Svatba - díl 6. Rozlučky

Dneska vám povím příběh o tom, jak v krásném světe žiju. Ve světe, kde mám kolem sebe tolik
skvělých lidí, až se mi tomu nechce věřit. Nemyslela jsem si, že před svatbou budu psát ještě další články, ale nemůžu jinak. Moje loučení se svobodou bylo totiž velmi intenzivní a chci si to všechno sepsat hlavně sama pros sebe jako připomínku toho, jaké mám štěstí. Co si budu moct číst, až mi třeba nebude úplně do skoku. Rozlučky jsem měla rovnou dvě, protože zorganizovat akci pro všechny najednou by bylo příliš náročné.

středa 6. června 2018

Projekt Svatba - 5.díl : Předsvatební focení

Předsvatební focení rozhodně není nějaký must-have, ale pokud ho máte, určitě nebudete litovat. NášNěco modrého má předsvatební focení prakticky "povinné". Vzájemně si tak zvyknete na sebe, na foťák, na to, jakým stylem váš fotograf pracuje a co tedy zhruba čekat ve svatební den. Navíc je pak můžete použít i jako výzdobu na svatbě, obdarovat rodiče a babičky a pěkných fotek zkrátka není  nikdy dost. Chtěli jsme, aby nás fotky vystihovaly a zároveň zejména Honza moc neholduje nějakému pózování se zamilovanými pohledy, tak jsme se rozhodli, že prostě budeme vařit. Léto, grilování, popíjení vína, pohodička. Tím pádem tomu předcházely trošku náročnější přípravy, než mejkap a vlasy (který tak přišly dost zkrátka :D) , ale myslím, že to stojí za to. Nakoupili jsme pražmy a zeleninu, já napekla cupcaky, namočili jsme dopředu dřevěné hobliny, aby se z nich na grilu kouřilo, protože kouř na fotkách - #tochceš.  Od našich jsme si půjčili nějaké nádobí a další propriety, a pak už jsme jen vařili. Fotili jsme na zahradě u mých rodičů a Olda z toho vytvořil krásnou fotostory.
fotograf Olda

pátek 27. dubna 2018

Projekt Svatba - díl 4. : Prsteny, oznámení, video a extra položky

Já vím, trochu jsem se odmlčela, ale máme tady další část svatebního plánování.
Minule jsme probrali vizáž, hudbu a částečně obřad, teď už doplním poslední věci,  které zbývají.

Prsteny

Asi vás nepřekvapí, že jsme se Sirem chtěli prsteny spíše z menšího zlatnictví, od někoho, u koho víme, komu ty peníze přesně jdou a ne z velkých klenotnictví jako je Rýdl, nebo Bisaku. Jako obvykle mi byly velkou inspirací reakce a doporučení na instagramu. Z výběru spousty šperkařů jsme se nakonec rozhodli zajít za dvěma zlatníky v Praze a okolí, a to k Davidu Lomosovi (daloo.cz) a k Lucii Houdkové (Lucie Houdková jewellery), a k jednomu zlatníkovi v Brně - k Luboši Korbičkovi .

Krom toho jsme hodně zvažovali taky Michala Chovance, který dělá velmi netradiční prsteny z meteoritu, ale cenově už bychom se nevešli a Gravelli , kteří dělají originální betonové prsteny. Tam jsem ale nakonec zjistila, že se mi moc nelíbí barevně.

středa 25. dubna 2018

Cupcake Cup Brno : 4. ročník



Tak letos počtvrté. Tolikátý ročník Cupcake Cup Brno jsem letos organizovala a byť už se to může jevit jako dostatek ročníků na stress-free chystání, opak je pravdou a pokaždé si den předtím říkám, že to dělám naposledy. Tento rok se mi cupcakové hodování povedlo uspořádat v úplně stejný den jako loni, ale místo Industry nakonec v kavárně Praha v Brně. Vzhledem ke specifickému umístění Industry v areálu mrazíren se tam často mění podmínky pronájmů, pohybu osob po areálu a podobně, takže to nakonec bylo příliš mnoho omezení najednou. Bylo to už ale relativně krátce před zvoleným datem, takže se to neobešlo bez paniky. Nakonec jsem se  ale jeden den stavila jen tak do Prahy na nanuk, potkala tam Kláru a Soňu (samozřejmě zrovna když dělaly nanuky) a napadlo mě udělat to právě tam. Sama do Prahy chodím ráda, prostor kavárny i nádvoří mi přijde super a taky se mi líbila varianta, že by to bylo zároveň vevnitř i venku, protože mělo být moc hezky. Taky jsou v Praze zvyklí pořádat různé akce, mají své techniky na přizpůsobení prostoru, podium, projektor a další nezbytnosti.

úterý 2. ledna 2018

Projekt Svatba - díl 3. : Hudba, oddávající, garderoba

Ještě, než se vrhneme na garderobu, jako jsem slibovala na konci minulého dílu, tak pojďme zařídit pár dalších záležitostí, které je nutné mít na paměti poměrně dlouho dopředu.

Hudba: 

Zde je potřeba zvolit mezi kapelou a DJem, popřípadě kombinace obojího. My jsme se rozhodli pro DJe z důvodů úspory peněz, toho, že nepotřebuje pauzy a že zahraje cokoliv, co budeme chtít. Navíc jsme nabyli dojmu, že najít kvalitní kapelu opravdu není jen tak a stojí dvakrát až třikrát tolik. Zažila jsem jako host svatby s DJem i kapelou a kvalita párty je stejně hlavně o lidech, takže rozbalit se to nakonec dá tak jako tak. Variantou, která je za zlomek ceny je potom šikovný kamarád, co vám bude pouštět váš připravený Spotify playlist, nebo to vybírat sám. U DJe je výhoda, že to máte bez práce, nemůže říct, že už se mu nechce, neopije se tolik, že by si nalil pivo do počítače (snad!) a má k tomu profesionální osvětlení a ozvučení. My jsme vybírali na Wedding DJs a budeme mít DJ Wonku.

Co se týče hudby na obřad, chtěla bych, aby mi zpíval můj kamarád Aleš , bratr svědkyně Moniky, a byl doprovázen na klavír. Na ten měl původně hrát další kamarád, ale je tak dobrý, že ho zrovna budou obdivovat na nějakém hudebním festivalu a přijde až později odpoledne. Povedlo se mi ale snad sehnat jiného šikovného klavíristu. Naše písničky během obřadu nebudou úplně tradiční, protože půjde třeba o Grace Vanderwaal , Queeny, nebo Ain´t no mountain high enough.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...