Oříškové nanuky

Recept tady nebyl fakt dlouho, tak je na čase to napravit a protože dělat recepty tak nějak v souladu se sezónou je děsná nuda, tak si dáme něco nečekaného - zimní nanuk! I když, nečekané je to, jak se to vezme. Já mám zmrzlinu ráda v kteroukoliv roční dobu a vždycky si říkám, že když se studené pivo může pít v červenci stejně tak jako v prosinci, tak proč by se zmrzka taky nemohla jíst celoročně. To stejné si myslí i moje kamarádka Klára, která dělá nanuky v Praze v Brně ,a když s nimi byla na Street Food Festivalu v Industře, tak se stala úplnou hvězdou celé akce, čehož si už všimli taky v České televizi a nedávno je tam vytvářela v přímém přenosu. Takže to možná s tou (ne)sezónností zmrzliny taky nebude tak horký. Nebo teda studený. Mě by možná samotnou ani nanukovat nenapadlo, ale mám taky kamarádku Lucku, která má kamarádku Táňu a tahle kamarádka Táňa začala doma mixovat ořechy. Mixovala a mixovala, určitě zavařila pár mixérů, ale teď to domixovala až k vlastní značce ořechových másel Nutspread a pár mi jich poslala na vyzkoušení.

Levandulová panna cotta s čokoládovou pěnou

Řekněte mi někdo, proč jsem nemohla tehdy na focení do FOODu donést tuhle panna cottu? Podle mě je sexy jak blázen a zamilovaná určitě taky, takže valentýnskej dezert jak vyšitej. No, ale ona by se možná taky rozplácla, tak co. Každopádně jsem na tyhle krasavice dost hrdá, vypadají podle mě skvěle, chutnají velmi netradičně, ale výborně a spojení lehkého smetanového krému a nadýchané čokoládové pěny je prostě top. A beztak je to i afrodiziakální! Nevýhodou je, že kvůli čokoládové pěně panna cotty nejdou vyklopit, pokud je ale uděláte do sklenek od šampaňského jako já, tak vypadají krásně i tak. Vlastně budou vypadat krásně v jakémkoliv obalu, no ne?

Veronika ve FOODU!

Ano, už jste to nejspíš slyšeli a viděli stokrát a asi si říkáte, že jsem trochu otravná, ale pořád existuje šance, že někdo nemá Facebook nebo Instagram, takže je potřeba to hodit i sem. No a taky proto, že na Facebooku to někde zapadne a co pak budu ukazovat vnoučatům, že ano. Takže se můžete kochat mou slávou v únorovém FOODu i zde, společně s recptem na panna cottu. Teda pardon, panna cottu plnou touhy! O tom, že to byla ve skutečnosti panna cotta plná hrůzy si můžete přečíst zde. Díky všem, že sem chodíte, že mě čtete, že podle mě pečete, protože jenom kvůli tomu chce někdo fotit mě a moji roztřepanou panna cottu do časáku!

Krémy na cupcakes

Mnozí jistě ví, jaký je můj vztah ke cupcakům. Dělala bych je pořád, protože jsou na přípravu velmi jednoduché, zároveň ale chuťově výborné, vypadají efektně a můžou být pokaždé úplně jiné. Odpadají starosti s upatlanými talířky od krájení dortu a do přípravy se může zapojit celá rodina! (Konec reklamního spotu.) O mé lásce k těmto minidortíčkům už se doslechli i ostatní a často tak dostávám různé dekorativní předměty jako krabičky s obrázky cupcakes, stojánky na fotky a jiné roztomilosti.

Těsto je skvělé vždycky, co ale pokaždé znovu řeším je, jaký zvolit krém. Hutné máslové krémy plné cukru, které se běžně využívají ke zdobení v Americe, mi moc nechutnají, tak se vždy snažím vytvořit nějakou alternativu. No a protože pak ve všech článcích všemožně odkazuji na jiné recepty, tak bude jednodušší, když všechny krémy budou pěkně pohromadě.

Snídaňové hody

Kdybych si měla vybrat jedno jídlo dne, které bych jedla pořád dokola, byly by to snídaně. Každé ráno se
těším, až se nasnídám a na letních dovolených, kde bývají snídaně formou švédských stolů, jsem jako v ráji a obvykle se nacpu k prasknutí. Snídaňová jídla jsou prostě to nejlepší, co může být. Müsli, ovesné kaše, palačinky, wafle, toasty a dalších trilión podobných sladkých dobrot. Ač bych chtěla, trochu se mi příčí jíst je v jinou denní dobu, ačkoliv by na tom nebylo nic zvláštního. Můj kamarád Martin třeba klidně posnídá i pizzu, čemu se co do bizarnosti vyrovnává skutečně těžko. Alespoň z mého pohledu, v Asii se na snídani běžně jí polévky, nudle, nebo rýže, což mi připadá úplně nemyslitelné, ale na druhou stranu, proč ne.

Kokosová panna cotta s mangovým želé

Kokosová panna cotta s mangovým želé

Původně jsem recept na panna cottu ani nechtěla psát, protože mi připadal strašně jednoduchý. Ne, že bych byla taková dezertová drsňačka, co za dobré považuje jen recepty o dvaceti ingrediencích, z nichž má polovina cizí název, ale říkala jsem si, že recept na panna cottu se dá najít prostě všude. No a tím pádem vlastně není důvod, proč bych ho sem nedala taky, aneb logika vysokoškolské úrovně je tu!

Italský dezert panna cotta je velice efektní záležitost, vypadá totiž poměrně složitě a luxusně, ale připravit si ji doma je skutečně otázka pár minut.  Jde vlastně o ztuženou svařenou smetanu, která se potom různě dochucuje, a zdobí a existuje tak v množství variací. Nejčastější je asi vanilková panna cotta, do které se přidává můj oblíbený vanilkový extrakt a podává se obvykle s teplou ovocnou omáčkou.