pondělí 23. července 2018

Projekt Svatba - 9.díl: Jak vznikaly moje svatební šaty

Jako malá jsem nikdy moc nepřemýšlela nad tím, jaké budu mít jednou svatební šaty. A když jsem začala být ve věku, kdy už mi svatba nepřišla jako něco na míle vzdáleného, tak jsem asi vždycky počítala s tím, že budu mít klasické princeznovské šaty z půjčovny s kruhovou spodničkou a dlouhou vlečkou. Až před několika lety se mi začal mnohem víc líbit trochu střídmější styl svatebních šatů a na Facebooku se mi nějak zjevila stránka Marie Mukařovská Dress. Zalíbila se mi představa mít šaty na míru, navržené jen pro mě, co se nikdy nebudou opakovat. Přišlo mi, že Maruščiny šaty jejím nevěstám vždy skvěle sedí a hodí se k nim, byť třeba ne úplně všechny byly takové, že bych si je já sama vybrala. S přicházejícím trendem vílích nevěst a venkovních svateb s obřadem na louce mi vlastně vzdušnější šaty začaly připadat jako jediná možnost, a když už jsem měla na ruce zásnubní prsten, tak jsem byla téměř rozhodnutá. Pořád ale ve mně hlodala trocha pochybnosti, jestli mi náhodou nebude chybět zážitek obrovských nevěstovských šatů s třímetrovou vlečkou, tak jsem se rozhodla, že napřed přece jen zkusím nějaký svatební salón. Vybrala jsem si Salon El v Brně a vyzkoušela téměř vše, co měli v mé velikosti - v tu dobu cca 38/40.

Musím říct, že personál v salónu byl velmi milý a ochotný, salón je celkově hezký, působí luxusním dojmem (včetně cen) a šaty se mi vlastně celkem líbily, ale úplně jsem se v nich necítila. Hlavně jsem si nedovedla představit, že v nich budu celý den a noc pohodlně jíst, pít, tancovat a polehávat v trávě.






Vyzkoušela jsem proto i nějaké méně honosné varianty, v těch jsem se ale taky moc necítila, byť to bylo asi lepší , než jsem čekala.



Nicméně, stačilo mi to k potvrzení mého rozhodnutí, že chci šaty na míru a navržené přímo pro mě. No a teď už vím, že jsem se nemohla rozhodnout lépe!

Když jsem šla poprvé na schůzku k Marušce, byla jsem trochu nervózní, protože jsem moc nevěděla, jak ji zvládnu reprodukovat svoji představu, která byla poměrně zmatená :D Ukázala jsem ji fotky mnoha šatů, které se vzájemně dost lišily, mnoho z nich bylo od ní, mnoho od jiných návrhářů a hlavně jsem se snažila vysvětlit, že i když chci šaty jednodušší, tak bych si pořád chtěla připadat dostatečně princeznovsky. Maruška mě trpělivě poslouchala a pak mi říká: "Verunko, nebojte, já vám neušiju škaredý šaty." No a to mě přesvědčilo! :D A to jsem tehdy netušila, že ty šaty nakonec budou přesně takové, jaké jsem si přála, akorát jsem to v té době ještě nevěděla.

Na další návštěvy jsem už chodila se svědkyní Monikou, ségrou Terkou, mámou a na poslední zkoušce byly i družičky Ivuška a Natálka.

Na první společné schůzce jsem dostala od Marušky nakreslených několik návrhů, ze kterých jsme celkem jednoznačně vybraly tento:


Byl to spíše takový výchozí bod, se kterým se potom pracovalo dále, než nějaká přesná předloha.

No a nastala ta nejnáročnější část - výběr látek a krajek. Já se dokážu rozhodovat hodiny a hodiny, takže kdyby tam nebyly holky, tak dost možná žádné šaty doteď nemám, fakt! Kdyby alespoň stačilo vybrat nějakou krajku, ale ještě je spousta variant, jak přesně se na šatech použije! Kde všude, zda celá, nebo jen její části, možností je nepočítaně. Hrabaly jsme se ve spoustě  větších a menších ústřižků, skládaly je různě přes sebe, zkoumaly, jak by se hodila krajka k věnci a Maruška nám ukazovala různé varianty a kombinace.






Nakonec to vyhrála trochu netradičně růžová krajka, nad čímž jsem na začátku vůbec neuvažovala.


Co mi ale pomohlo v rozhodování nejvíce, vzhledem k mé velmi chabé představivosti, bylo to, že jsem si látky přikládala na sebe a Maruška je na mě aranžovala tak, aby alespoň trošku připomínaly tvar šatů a aby to bylo kompletní, rovnou jsem si nasadila věnec.




Tímto způsobem jsem třeba hned vyřadila korálkovou látku, která se mi sama o sobě líbila napřed snad nejvíc ze všech.



Látky byly vybrané, Maruška mě naměřila - tady je potřeba se rozhodnout, zda budete nebo nebudete chtít podprsenku, já jsem se rozhodla pro variantu bez se všitými košíčky. (Od první návštěvy do poslední jsem zhubla 9 kilo, ale Marušku jsem na to připravila dopředu, takže to nebyl problém) .

No a příště jsme už zkoušely kostru budoucích šatů.Vzhledem k růžové krajce jsme se rozhodly jít fakt do velmi romantické varianty a jedna z vrstev tylu u sukně byla taky růžová, ale jen velmi jemně.

Na šaty bylo celou dobu informační embargo a kromě holek, co chodily se mnou na zkoušky, o nich nevěděl nikdo nic. Sir pro jistotu ani nechtěl vědět, jaké typy šatů vůbec existují, aby si náhodou něco nepředstavoval :D Ale tu růžovou jsem s ním přece jen konzultovala.





Ladily jsme míry, délku šatů, hloubku výstřihu, šířku ramínek, jaká budou záda a další detaily. Co se týče délky, chvíli jsem koketovala s vlečkou, ale pak jsem si říkala, že je to akorát pěkné na focení, ale moc si v tom člověk nezatancuje a všude se to plete, tak jsem se rozhodla pro délku na zem.

Na další schůzce už šaty vypadaly téměř kompletní a skvělé bylo to, že mi to vyšlo zrovna na den zkoušky vlasů a make-upu, takže jsem měla pěkně kompletní pohled.




Rozhodla jsem se, že bych chtěla mít záda lehce zahalená, protože je nemám úplně výstavní a s vrstvou tylu si budu připadat lépe. Moc se mi zalíbil také Maruščin nápad s perličkovými knoflíčky a od začátku jsem si vzadu přála mašli. Původně jsem vlastně vůbec nepřemýšlela nad tím, jestli bych chtěla mít závoj. Napadlo mě to asi tři týdny před svatbou a nakonec jsem si říkala, jak jsem si mohla myslet, že bych byla bez něj! Zvolila jsem úplně jednoduchý, ale tak dlouhý, že mi nahrazoval vlečku a přišlo mi, že to byla ta pomyslná tečka nevěstovského looku.

Tady se zrovna strachuju, jestli mi nejsou moc vidět prsa :D



No a takhle to celé dopadlo!





 










To bychom měli nějaké to pózování, ale krásně vypadaly i v akci! Při tanci nijak nepřekážely, točily se a vlály ve větru. Byly navíc fakt pohodlné, neměla jsem tedy jediný důvod uvažovat nad nějakými šaty na převlečení.







Děkuju Marušce za nejkrásnější šaty, co jsem si mohla přát. Byl to pro mě od začátku do konce krásný zážitek a od 1. zkoušky jsem ani na chvíli nezapochybovala, že budou nádherné. Všem doporučuji a těším se, co s nimi teď vymyslíme, protože je určitě nechci prodávat, ale přešít na nositelnou mimo nevětsovskou podobu :)




A to už je ze svatebních článků fakt všechno, teď mě trochu štve, že mi to nevyšlo na 10, ale nic se nemá přehánět, takže se spokojím s devíti! Téma svatby mě dost bavilo, sama o nich ráda čtu a koukám na fotky, tak doufám, že vás taky. Na svatební cestu jedeme do Laosu, takže to tady vystřídají zase nějaké cestovatelské články a na své si přijdou i svatební grinchové !

P.S. Jen aby to bylo jasné, protože víme, jaký je dnešní blogerský svět - článek píšu z vlastní vůle a čirého nadšení a z žádných jiných důvodů.

10 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Ty mi v rámci tech z pujcovny taky prisly jeste docela fajn :)

      Vymazat
  2. byly moc krasny! na kolik vyjdou takhle na zakazku? pujcovny v Praze bylo tak 12-15 000, tak verim, ze by se to asi i vyplatilo :) ale zas, co potom s nimi? bylo by mi lito, kdyby pak lezely ve skrine (ale zase se mi pak libi, kdyz si dcery upravuji saty od maminek, preci jen ty trendy se za tech 20-25 let hodne posouvaji)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju! Presnou castku napisu rada osobne do e-mailu, nebo do zpravy na Facebooku.
      Jak pisu v clanku, saty si necham presit na nositelnou podobu :) A nebo je clovek proda a velka cast se mu vrati, ale to ja nechci.

      Vymazat
  3. Dobrý den, šaty jste měla úžasné. Obdivuju, že jste ještě zhubla, mohu se zeptat, zda jste měla nějaký speciální jídelníček nebo prostě jste chtěla být krásná jen pro svatbu? Moc děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, neměla jsem přímo jídelníček, ale byla jsem na konzultaci u nutriční terapeutky, která mi poradila, jak upravit můj stávající jídelníček, plus jsem přidala chůzi pěšky.
      Více o tom píšu v příspěvku na instagramu tady: https://www.instagram.com/p/BjHzYrqBZPQ/?taken-by=iamveronicus

      Vymazat
  4. Ahoj, řeším svatbu a moc se mi nechce platit tolik peněz jen za půjčení šatů. Přemýšlela jsem, že bych si nějaké koupila, našla jsem tady https://www.bolf.cz/ a potom jsem koukala i na šaty z číny na aliexpressu, ale tam se trochu bojím, aby to nebylo moc malé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, nemam vubec zkusenost s kupovanim satu na internetu, ale kdyz se zeptas ve skupince na FB Svatebni bazar,tipy a triky, tak nekdo urcite da recenzi :)

      Vymazat
  5. Zvědavostí jsem to nevydržela a trošku oklikou našla tvůj blog, abych se pokochala krásnou nevěstou! Šaty jsou opravdu překrásné a musím říct, že ta Maruška má neskutečný dar, udělat šaty nejen pěkně padnoucí, ale pasující i k osobnosti. Vybralas skutečně dobře. Už zbývá jen dodat: Hodně štěstí a ať vás to spolu nikdy neomrzí!

    OdpovědětVymazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...