pondělí 8. dubna 2019

S Mikulášem v břichu - část 5.: Strach z porodu : co s ním?


(Disclaimer: Pokud strach z porodu nemáte, zvažte si samy , zda ho chcete číst, nerada bych ve vás vyvolala myšlenky,co vás samy od sebe vůbec nenapadnou.)

Existují ženy, co porod vnímají jako něco, co prostě patří k narození dítěte, nečekají, že to bude nějaký skvělý zážitek, ale ani to příliš neřeší. Jsou ženy, které se na porod vyloženě těší, naprosto důvěřují sobě a svému tělu, že to zvládnou a ještě si to plánují užít. No a pak jsme tu my. Ženy, co mají opravdový strach. Takový, že po krátké radosti z pozitivního těhotenského testu přichází kolotoč úzkostí a obav.
Kromě toho, že ve společnosti, alespoň v té západní, je obraz porodu obecně vnímán jako něco extrémně náročného, bolestivého a krvavého (viz např. využití porodu jako metafory v běžné řečí - "no to byl teda porod!!"), nebo něco, o čem se radši moc nemluví.

Asi každá z nás, která se porodu bojí "víc, než je obvyklé", pro to má své konkrétní důvody. Mám je i já, souvisí s mou anamnézou/historií a nebudu se o nich rozepisovat, protože to nepokládám pro tento text za nutné.

úterý 2. dubna 2019

Laos a Thajsko 2018 - díl 2: Elephant Conservation Centre


Když jsme plánovali program, chtěli jsme určitě nějaké aktivity se zvířaty, ale s dodržením všech eko bio etických záležitostí. Já jsem nejvíc ze všeho chtěla na Gibbon expirence, což je pozorování gibonů v korunách stromů, kde bydlíte v tree housech a přesunujete se v džungli zavěšení na kladce. No, když jsem ale na kontrole na gynekologii v 8. týdnu těhotenství tohle zmínila, tak sestřička jen vyděšeně zamrkala očima a doktorka, která je sama dost free a taky byla těhotná v Asii, uznala, že to už je fakt asi trošku moc. Giboni vlastně byli jeden z hlavních důvodů, proč jsem do Laosu chtěla jet, ale snad není všem dnům konec.


pátek 22. března 2019

S Mikulášem v břichu- část 4. : Třetí trimestr

29 týdnů:

váha + 14 kilo

Máme za sebou další kontrolní ultrazvuk, mozkové komory zůstávají pořád stejné, ale nějak už to neřeším. Jasně, že bych byla radši a skutečně bych si oddechla, až by se úplně zmenšily, ale hlavně, že se nezvětšují. Začali jsme s Honzou chodit na předporodní kurz k naší porodní asistentce, u které jsem byla taky na kontrole. Je zajímavé, že gynekolog mi za celé těhotenství vlastně vůbec nesáhl na břicho, kde se to celé odehrává, přičemž u porodní asistentky je právě tohle to nejhlavnější. Pomocí toho zjistila, že Mikuláš už je níž, než by měl být. Už týden je přetočený hlavou dolů, což je dobře, ale cpe se moc nízko do pánve, což může být způsobeno tím, že mám trochu rozestoupené břišní svaly(diastázu), což se taky zjistí pouze pohmatem. To mě pěkně štve, protože mám za to, že hluboký stabilizační systém nemám úplně marný, pořád chodím hodně pěšky,na józe si typy pozic, kde se zapojuje, docela dávám, a zkrátka se úplně neflákám. Ale pak zjistím, že to s tím vlastně nemusí vůbec souviset.

úterý 12. března 2019

S Mikulášem v břichu - část 3. : Druhý trimestr

14 týdnů


Setkáváme se s porodní asistentko , kterou jsme si na doporučení několika žen vybrali, a domlouváme se na spolupráci. Máme z toho dobrý pocit. Jedeme na výlet do západních Čech a stavujeme se v Karlových Varech na hnusnou oplatku. Beru si nové, opět netěhotenské kalhoty, co budu moct nosit i potom - ty pruhované na fotce. Mají gumu v pase a jsou z Orsay. Konečně ustává potřeba neustálého čůrání, ačkoliv je mi jasné, že ne na dlouho.

16 týdnů:


Na začátek druhého trimestru jedu se školou na adapťák šestých tříd, kde mám vždycky jako psycholog na starosti blok s každou třídou a jejím třídním učitelem. Kromě toho jezdím na paddleboardu, tancuju na diskotéce a hraju beach volejbal. (Hrála jsem volejbal závodně, takže jsem neměla strach, že si nějak ublížím.) Adapťáky jsou jedna z věcí, co mám na práci školní psycholožky snad nejraději. Stále se cítím velmi dobře, jen jeden den si jdu odpoledne na chvíli lehnout. Břicho už mi začíná být konečně trochu vidět, ale pořád vypadám spíš jen nafoukle, což mě trošku štve. Dostávám těhotenský polštář, který se postupně jeví jako naprostý must-have na spaní a používám ho až do konce těhotenství.

neděle 3. března 2019

Laos a Thajsko 2018 - díl 1.

Když jsem byla před čtyřmi lety poprvé v Asii a cítila se jako Alenka v říši divů, tak mě hned po
návratu začalo trošku mrzet, že jsme nestihli Laos. Času jsme celkově neměli zas tak málo, ale využili jsme ho hodně na Vietnam a ke konci nám již trochu ubývaly síly (a peníze :D) , takže jsme celkem prosvištěli Kambodžu, a pak se víceméně váleli v Thajsku. Několikrát jsem pak slyšela nadšení lidí z návštěvy Laosu, z tamních lidí, atmosféry a přírody. Loňskou dovolenou jsme se Sirem strávili v Evropě, přesněji ve Slovinsku, tak jsme si řekli, že je čas zase vyjet do Asie. Po Vietnamu, Kambodži, Thajsku, Malajsii a Borneu jsem se tedy začala zase těšit do mé nejoblíbenější dovolenkové destinace - do jihovýchodní Asie no a jasně, že konečně přišlo na Laos!

neděle 24. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 2. : První trimestr

4 týdny:


Středa před svatbou. Nemenstruuju už fakt dost dlouho, ale protože to u mě není nic neobvyklého, moc to neřeším. Nicméně si říkám, že jistota je jistota a na svatbě plánuju partoškovat, tak by to asi chtělo přece jen zkontrolovat. Ráno ve spěchu chvíli před odchodem si udělám test a těsně než odcházím se na něj koukám. Čárky jsou tam dvě. Ani na chvíli mě nenapadne, že bych mohla být těhotná, takže si říkám, že test je vadnej, nebo, jak se později na internetu dozvídám, můžu mít močovou infekci, která taky způsobuje zvýšení hormonu HCG, na což reagují těhotenské testy. Já mám přece nenormální cyklus, nemůžu otěhotnět takhle rychle! Udělám si ve čtvrtek ráno další test, opět vyjde pozitivní. Říkám si , že je to divný. Moje gynekoložka ordinuje jen úterky a já bych to fakt chtěla vědět, protože svatba je za dveřmi a další pátek jedu na měsíc do Anglie. Jdu na polikliniku kousek od domu zeptat se na tamní gynekologii, jestli mi to nemůžou nějak zjistit, ačkoliv k nim normálně nechodím. Z krve, z ultrazvuku, jakkoliv.

pátek 15. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 1. : Úvod

Tak jo, je to tu! Text, který píšu v průběhu celého těhotenství, což je poměrně dlouhá doba, takže z toho bude zase jedna z mých několikadílných sérií. Vlastně jsem si to začala psát víceméně pro sebe, abych si tohle unikátní období v životě nějak zaznamenala do budoucna. Ale třeba něco z toho bude přínosné i pro jiné ženy, tak jdeme na to! Hned na úvod bych ráda povzbudila všechny z vás s totálně debilním menstruačním cyklem. Rozumějte, moje menstruace přichází tak přibližně 6x za rok v naprosto různých intervalech pohybujících se za poslední rok od 18 do 60 dnů. Velmi pravděpodobně tak některé cykly ani nemají ovulaci. I tak jsem otěhotněla do dvou měsíců od toho, co jsme se rozhodli, bez nějakého přílišného "snažení". (Hormonální antikoncepci jsem nebrala už asi tři roky.) Takže neklesejte na mysli hned ze startu :-)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...