úterý 12. března 2019

S Mikulášem v břichu - část 3. : Druhý trimestr

14 týdnů


Setkáváme se s porodní asistentko , kterou jsme si na doporučení několika žen vybrali, a domlouváme se na spolupráci. Máme z toho dobrý pocit. Jedeme na výlet do západních Čech a stavujeme se v Karlových Varech na hnusnou oplatku. Beru si nové, opět netěhotenské kalhoty, co budu moct nosit i potom - ty pruhované na fotce. Mají gumu v pase a jsou z Orsay. Konečně ustává potřeba neustálého čůrání, ačkoliv je mi jasné, že ne na dlouho.

16 týdnů:


Na začátek druhého trimestru jedu se školou na adapťák šestých tříd, kde mám vždycky jako psycholog na starosti blok s každou třídou a jejím třídním učitelem. Kromě toho jezdím na paddleboardu, tancuju na diskotéce a hraju beach volejbal. (Hrála jsem volejbal závodně, takže jsem neměla strach, že si nějak ublížím.) Adapťáky jsou jedna z věcí, co mám na práci školní psycholožky snad nejraději. Stále se cítím velmi dobře, jen jeden den si jdu odpoledne na chvíli lehnout. Břicho už mi začíná být konečně trochu vidět, ale pořád vypadám spíš jen nafoukle, což mě trošku štve. Dostávám těhotenský polštář, který se postupně jeví jako naprostý must-have na spaní a používám ho až do konce těhotenství.

neděle 3. března 2019

Laos a Thajsko 2018 - díl 1.

Když jsem byla před čtyřmi lety poprvé v Asii a cítila se jako Alenka v říši divů, tak mě hned po
návratu začalo trošku mrzet, že jsme nestihli Laos. Času jsme celkově neměli zas tak málo, ale využili jsme ho hodně na Vietnam a ke konci nám již trochu ubývaly síly (a peníze :D) , takže jsme celkem prosvištěli Kambodžu, a pak se víceméně váleli v Thajsku. Několikrát jsem pak slyšela nadšení lidí z návštěvy Laosu, z tamních lidí, atmosféry a přírody. Loňskou dovolenou jsme se Sirem strávili v Evropě, přesněji ve Slovinsku, tak jsme si řekli, že je čas zase vyjet do Asie. Po Vietnamu, Kambodži, Thajsku, Malajsii a Borneu jsem se tedy začala zase těšit do mé nejoblíbenější dovolenkové destinace - do jihovýchodní Asie no a jasně, že konečně přišlo na Laos!

neděle 24. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 2. : První trimestr

4 týdny:


Středa před svatbou. Nemenstruuju už fakt dost dlouho, ale protože to u mě není nic neobvyklého, moc to neřeším. Nicméně si říkám, že jistota je jistota a na svatbě plánuju partoškovat, tak by to asi chtělo přece jen zkontrolovat. Ráno ve spěchu chvíli před odchodem si udělám test a těsně než odcházím se na něj koukám. Čárky jsou tam dvě. Ani na chvíli mě nenapadne, že bych mohla být těhotná, takže si říkám, že test je vadnej, nebo, jak se později na internetu dozvídám, můžu mít močovou infekci, která taky způsobuje zvýšení hormonu HCG, na což reagují těhotenské testy. Já mám přece nenormální cyklus, nemůžu otěhotnět takhle rychle! Udělám si ve čtvrtek ráno další test, opět vyjde pozitivní. Říkám si , že je to divný. Moje gynekoložka ordinuje jen úterky a já bych to fakt chtěla vědět, protože svatba je za dveřmi a další pátek jedu na měsíc do Anglie. Jdu na polikliniku kousek od domu zeptat se na tamní gynekologii, jestli mi to nemůžou nějak zjistit, ačkoliv k nim normálně nechodím. Z krve, z ultrazvuku, jakkoliv.

pátek 15. února 2019

S Mikulášem v břichu - část 1. : Úvod

Tak jo, je to tu! Text, který píšu v průběhu celého těhotenství, což je poměrně dlouhá doba, takže z toho bude zase jedna z mých několikadílných sérií. Vlastně jsem si to začala psát víceméně pro sebe, abych si tohle unikátní období v životě nějak zaznamenala do budoucna. Ale třeba něco z toho bude přínosné i pro jiné ženy, tak jdeme na to! Hned na úvod bych ráda povzbudila všechny z vás s totálně debilním menstruačním cyklem. Rozumějte, moje menstruace přichází tak přibližně 6x za rok v naprosto různých intervalech pohybujících se za poslední rok od 18 do 60 dnů. Velmi pravděpodobně tak některé cykly ani nemají ovulaci. I tak jsem otěhotněla do dvou měsíců od toho, co jsme se rozhodli, bez nějakého přílišného "snažení". (Hormonální antikoncepci jsem nebrala už asi tři roky.) Takže neklesejte na mysli hned ze startu :-)

středa 5. září 2018

Opožděné narozeniny: Blog má 6 let!


Tak to snad není možné! Já letos regulérně zapomněla na blogové narozeniny a vzpomněla si o půl roku později. Well done, Veroniko. Ne, že by se tedy hroutil svět, ale vždy jsem si intuitivně vzpomněla pár dní před, abych přímo na narozeniny měla článek hotový. Takže pojďme teď všichni předstírat, že je 28. února a jdeme na to! Čas bilancování je tu. Šest let. To už je sakra dlouhá doba na psaní blogu. Během té doby se moje aktivita různě proměňuje, ale zrovna ten pátý rok jsem toho zvládla napsat zase docela dost, tedy 19 článků, což je více, než jeden za měsíc.

pondělí 23. července 2018

Projekt Svatba - 9.díl: Jak vznikaly moje svatební šaty

Jako malá jsem nikdy moc nepřemýšlela nad tím, jaké budu mít jednou svatební šaty. A když jsem začala být ve věku, kdy už mi svatba nepřišla jako něco na míle vzdáleného, tak jsem asi vždycky počítala s tím, že budu mít klasické princeznovské šaty z půjčovny s kruhovou spodničkou a dlouhou vlečkou. Až před několika lety se mi začal mnohem víc líbit trochu střídmější styl svatebních šatů a na Facebooku se mi nějak zjevila stránka Marie Mukařovská Dress. Zalíbila se mi představa mít šaty na míru, navržené jen pro mě, co se nikdy nebudou opakovat. Přišlo mi, že Maruščiny šaty jejím nevěstám vždy skvěle sedí a hodí se k nim, byť třeba ne úplně všechny byly takové, že bych si je já sama vybrala. S přicházejícím trendem vílích nevěst a venkovních svateb s obřadem na louce mi vlastně vzdušnější šaty začaly připadat jako jediná možnost, a když už jsem měla na ruce zásnubní prsten, tak jsem byla téměř rozhodnutá. Pořád ale ve mně hlodala trocha pochybnosti, jestli mi náhodou nebude chybět zážitek obrovských nevěstovských šatů s třímetrovou vlečkou, tak jsem se rozhodla, že napřed přece jen zkusím nějaký svatební salón. Vybrala jsem si Salon El v Brně a vyzkoušela téměř vše, co měli v mé velikosti - v tu dobu cca 38/40.

čtvrtek 19. července 2018

Projekt Svatba - 8.díl: Dodavatelé, tipy a triky

Tak jdeme na to, obří článek o všech dodavatelích a různých zákulisních tipech je tu! Ještě před
čtením je dobré vědět pár základních informací - na svatbě bylo 100 lidí, z toho jen 4 děti a většinu tvořili kamarádi v plus minus našem věku. Svatbu jsme měli kousek od Brna, takže s tím souvisí i spousta dodavatelů. Mnoho z nich ale není nijak navázáno jen na jednu lokalitu. Co se týče celkové ceny svatby, nechám si to z mnoha důvodů pro sebe, ale ano, naše svatba určitě nepatřila k nejlevnějším. Pokud by vás však zajímala cena jednotlivých dodavatelů, zkuste mi napsat na e-mail. Pro rychlý přehled toho, o čem a o kom přesně tento článek bude, se můžete kouknout na přehledný seznam s odkazy. Pokud vás zajímají podrobnosti, tak pokračujte dále.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...