Letem světem Krakovem

Někteří jste si možná na Facebooku nebo Instagramu všimli, že jsem na chvíli zase opustila mé milované Brno a vydala se vstříc novým cestovatelským zážitkům. Tentokrát tedy jen na chvíli a vlastně skoro za roh. V Krakově jsem sice už před nějakou dobou byla, ale to jsem ještě nebyla tak moc foodie, blogerka a z ghetta, takže se to vlastně ani nepočítá. Nečekejte, že to bude nějaký podrobný report s mapkou všech super míst, protože to tentokrát bylo opravdu jen na skok.

Jeli jsme se Sirem a jeho rodinou a pronajali jsme si apartmán přes stránku Yourplace, která nabízí spoustu různě velkých, různě drahých a různě situovaných ubytování. My bydleli jen asi deset minut pěšky od hlavního náměstí, takže ideálka. A jakápak to byla náhoda, že náš apartmán byl hned vedle Cupcake Corner!

Můj život s Kitchen Aidem: Stojí za to?

Kitchen Aid. Tajný sen mnoha blogerek a nadšených cukrářek, krásný nablýskaný robot v nesmírně široké paletě barev, sexy zaoblené tvary, bytelnost a americká kvalita. Taková je asi představa spousty z nás o nedostižném Kitchen Aidu. Pro ty, kteří nejsou úplní blázni, řeknu jen to, že Kitchen Aid je považován za takové Ferrari mezi roboty. Nebo možná Porsche, autům moc nerozumím. Když jsme se se Sirem přestěhovali do jedné kuchyně (nebojte, máme i jiné pokoje), dost brzo jsme začali o koupi Kitchen Aidu uvažovat, ačkoliv jsme si říkali, že třeba až za nějakou dobu. Doma u našich jsem používala starý plastový Bosch MUM, který jsem zlehka popisovala v tomto článku.

Třetí narozeniny

Věřte tomu nebo nebo ne, ale Z ghetta blog dnes slaví již třetí narozeniny! Když jsem tehdy blog začínala psát, spíš tak nějak ze zvyku po mém norském erasmáckém blogu, vůbec jsem netušila, že u něj vydržím tak dlouho, že se objevím v časopisech a v televizi a hlavně, že bude bavit i vás. Tedy 3401 fanoušků na Facebooku, 1757 followerů na Instagramu, 522 čtenářů přes Blogger a 316 přes Bloglovin. Musím prostě říct wow! Co se tedy od minulých narozenin událo?

Pistáciové cupcakes

Blogger mi dneska oznámil, že podle nových podmínek se tu už nesmí zobrazovat otevřeně sexuální obsah, tak jsem smazala svoje desítky konceptů a jdu vám teda aspoň ukázat recept na cupcake. Pistáciový cupcake! Nechápu, že mě to dřív nenapadlo. To až teď, když měla kamarádka Terka oslavu narozenin a já jsem ji tam pekla dobroty pro hosty, tak si vymyslela, že bych mohla udělat pistáciový cupcake. Mě to celkem nadchlo, protože pistácie jsou yummy, takže pistáciovej cupcakej musí být zaručeně taky. Tak jsem se vydala do pátrání, moc receptů nebylo, ale to vůbec nevadí, protože stačil jenom jeden - ten od Maryny.

Triple chocolate mousse cake - valentýnská edice

Jaký je můj vztah k Valentýnu jsem popisovala už kdysi v tomto redvelvetovém receptu. Samozřejmě, haters gonna hate, ale my, co rádi pečeme dorty a máme formičky všech tvarů a velikostí jásáme, že můžeme tentokrát zcela oprávněně použít ty srdíčkové, co jsme si v nakupovacím záchvatu jednou koupili a od té doby leží poměrně nevyužité v šuplíku. Taková nevyužitá forma v šuplíku si pak může pokládat různé existenciální otázky a přemýšlet nad svou seberealizací, proto je třeba jim alespoň jednou za čas dát příležitost. Původně jsem chtěla dělat srdíčkové pralinky, strávila den hledáním těch nejlepších kombinací, nakoupila si suroviny, a pak zjistila, že forma na pralinky je fuč. Pokud jste mi ji někdo tajně vzali, tak ji zase tajně vraťte, slibuju, že se nebudu zlobit.

Kam v Brně na oběd?

Toto bych ráda pojala jako takový interaktivní článek, kdy mi na otázku v titulku odpovíte taky vy. Chodím vlastně pořád dokola na osvědčená místa a jít někam jen tak na slepo se mi kdovíjak nechce. Za obědy utrácím docela dost, ráda jím někde venku, protože samotnou doma mě to moc nebaví, musím si pak totiž rychle stáhnout seriál, nebo koukat na DVTV. Na obědy chodím nejradši s kamarády, kdy za tu hodinu stihneme probrat alespoň to nejdůležitější a dokončit to můžeme ... no zase na dalším obědě!

Kam tedy chodím já?

Istanbul

Když jsou levný letenky, je potřeba toho využít. Objevování nových míst je super vždycky, takže kam vás to letadlo nakonec doveze, je vlastně celkem jedno. My jsme takhle se Sirem a jeho početnou skupinou přátel letěli do Istanbulu. V Turecku jsem byla už hodněkrát, ale poznala jsem z něj pouze hotelový pokoj, pláž, bazén a restauraci s all inclusive, kde jako dětský jídla byly hranolky a párky. Takže jako bych tam ani nebyla. Letěli jsme z Prahy se spolčeností Pegasus a ubytovaní byli přes Airbnb, což je něco jako Couchsurfing, ale pokoje/byty se tam normálně pronajímají za peníze. Pokud nejste milionáři, tak je to super volba, protože tak můžete najít levné ubytování i v centru města. My bydleli u pana Kurtula (1.pád: Kurtulus), od kterého jsme si pronajali jeho dvoupatrový byt, protože nás bylo 11. Byt byl pěkný, až na plíseň na stropu v koupelně, ze které kapalo do kýblu vedle záchodu, což Kurtulus komentoval slovy:"It started today!" (Kurtule, lhát se nemá!) Jinak ale byl byt fajn a navíc dvě zastávky metrem od centra. Koupili jsme si Istanbulkart, což je taková Opencard, ale vyřízenou ji máte hnedka. Nabijete si na ni peníze a jezdíte levněji, než na jednotlivé jízdenky.