#instafood #foodporn #ilovefood

Instagram hýbe světem a ať už jste hipsteři, nebo ne, tak vlastnictví chytrého telefonu vás předurčuje k používání Instagramu a hashtagování jako o život. Několik pravd na začátek o mých zvyklostech jakožto uživatele Instagramu:

1) Nikdy bych doopravdy nepoužila hashtag foodporn. Přijde mi to nechutný.

2) Jednou jsem neznámému svalovci, který v každém svém příspěvku použije jedno z hesel #malemodel #gymselfie #workhard, do komentáře napsala #willyoumarryme. Odpověděl lol.

3) Abych měla klidný spánek, je potřeba olajkovat instafotky.

4) Ve skutečnosti nesnáším focení jídel v restauraci. Připadám si trapně. Ale většinou musím kvůli recenzím, nebo chci, abych dala mým milým followerům vědět o něčem super, a to většinou převáží. I am too weak.

Makrónková story: Macarons s burákovým máslem

Makrónky. Každý správný foodblogger, foodie, aspirující cukrář, nadšený pekař a všichni jim příbuzní musí umět upéct makrónky. Nebo je umět chtějí. Nebo se o ně aspoň pokouší. Jednou, dvakrát, pětadevadesátkrát…Už ani nevím, kde jsem makrónku ochutnala poprvé, každopádně bezpečně vím, že mě nijak zvlášť neuchvátila. Mám to s nimi ale podobně jako s písničkami v rádiu. Když něco hrají poprvé, skoro si to ani nezapamatuju, nebo mi to dokonce přijde hrozný. Pak to ale slyším znovu a znovu a nakonec si to prozpěvuju ve sprše. Podobně je to makrónkami, ne že bych je jedla ve sprše, ale ochutnala jsem je pak ještě několikrát (protože jsou barevné a trendy a všude je mají, no vyhněte se tomu!), až mi začaly chutnat a někdy si je i za těch nekřesťanských 25 korun koupím. Nikdy ale nebyly úplně na vrcholu mého bakelistu, tam byl samozřejmě croquembouche, ale potom, co jsem ho pokořila, jsem potřebovala nějakou další výzvu. A co má pověst náročnější dobroty než právě makrónky?

Veronika ve FOODU!

Ano, už jste to nejspíš slyšeli a viděli stokrát a asi si říkáte, že jsem trochu otravná, ale pořád existuje šance, že někdo nemá Facebook nebo Instagram, takže je potřeba to hodit i sem. No a taky proto, že na Facebooku to někde zapadne a co pak budu ukazovat vnoučatům, že ano. Takže se můžete kochat mou slávou v únorovém FOODu i zde, společně s recptem na panna cottu. Teda pardon, panna cottu plnou touhy! O tom, že to byla ve skutečnosti panna cotta plná hrůzy si můžete přečíst zde. Díky všem, že sem chodíte, že mě čtete, že podle mě pečete, protože jenom kvůli tomu chce někdo fotit mě a moji roztřepanou panna cottu do časáku!

Rozhovor: Yuhi Che z Ebisu

Nově otevřený japonský podnik Ebisu je teď v Brně velký hit. Otevřela si ho mladá Japonka, původem vlastně Korejka Yuhi, a během pár dnů se ve food kruzích jméno Ebisu skloňovalo častěji než fine dining. A to i přesto, že neměla jediný transparent a najít Ebisu, i když jste měli adresu, byl úkol hodný zkušeného majitele kompasu. Včera v Mladé frontě, v tištěném vydání i v onlinu, vyšel s Yuhi rozhovor a mně začaly chodit dotazy, jestli Ebisu znám a jestli už jsem tam byla. Tak určitě -ne jednou a o dost dřív! Dost mě těší, že můj rozhovor s Yuhi vyšel v Instinktu už před dvěma měsíci a kolegové z MF Dnes si Ebisu všimli až teď, jsem prostě asi trend setter, nedá se nic dělat. Takže tady ho máte!

České buchty

Abyste si nemysleli, že už budu psát jenom rozhovory a články o tom, jak se mi ve food světě daří, tak hnedka přidávám jeden super recept, než mě úplně zatratíte! Nebyla jsem si moc jistá, jak ho nazvat, samotné "buchty" mi znělo až moc stroze, "Honzovy buchty" se možná neříká všude a "Tvarohové buchty" to taky nemusí být, protože si je každý může naplnit čím chce. Já jsem ale velký milovník tvarohu a když jsem pekla tyhle krasavice, tak jsem navíc použila tvaroh z farmy a to je jiná liga než vanička z Tesca, takže vám dávám k dispozici i recept na tvarohovou náplň.

Rozhovor: Future Sailors

Jak jsem slíbila, tak i činím a pro ty, kteří nejsou pravidelným ani nárazovými odběrateli Instinktu , tu mám můj rozhovor se sesterským pekařským duem Future Sailors. Brňáci možná už á jejich dobroty ochutnali a ani o tom nevěděli. Holky jsou mladé, krásné a samozřejmě hlavně pekařsky i podnikatelsky velmi nadané. Vy, co rádi pečete, možná taky sníte o tom, že budete svoje dobroty někde prodávat. Tak tady vidíte, že to skutečně jde.

Vanilkové cupcakes s vanilkovým krémem

Tohle základní těsto na cupcakes je sice už na blogu ve formě Lindor cupcakes, ale tam je to jen poloviční
dávka a komu by se chtělo násobit dvěma, že jo. Taky tam není krém, ale ganache a marcipán, takže další důvod jim věnovat samostatný článek. Tyhle vanilkové nádhery jsou totiž cupcake základem a hlavně, vždycky vyjdou úplně skvěle a vůbec nepopraskají, mají krásný oblý a hladký povrch a vláčnou konzistenci. Krém na fotkách je klasický buttercream, je to hodně sladké, takže tam máte i lehčí alternativu. Každopádně jeho výhody jsou nesporné - s máslovým krémem se zdobí opravdu skvěle, můžete na něj dávat marcipánové ozdoby a drží jak helvétská víra. Někdy teda až moc a pak ztvrdne a je to hnus a to pak radši nejezte. Ale pokud je nechce skladovat týden, tak to nehrozí. Krému v tomto receptu je přesně na 12 porcí, aby nebyly zbytky, takže musíte na začátku dobře odhadnout jak bohatě zdobit a využít krém do posledního kousku, pokud víte, že toho hodně zapatláte a občas chcete něco opravit, tak zvyšte množství dle libosti.