neděle 24. listopadu 2013

Moje království III.


S krátkou odmlkou vyplněnou nějakým tím celebrity bussinesem a syrovým lososem je tu poslední díl miniseriálu o pekařských nezbytnostech. Poslední proto, že další věci už asi nemá smysl představovat, forma na bábovku zase takové terno není a taky proto, že mi dochází moje úvodní přirozené fotky mezi zdobičkami a spol. Tentokrát to bude taková všehochuť toho, co se mi nevešlo do předchozích dvou článků a u některých věcí si asi budete říkat, jestli jsem se nezbláznila a že vám tady můžu rovnou vyfotit lžící. Ale věřte mi, vše má svůj hluboký význam!


Tak tedy začneme něčím, co mnozí z vás doma možná mají - silikonová podložka na válení těsta. Tato je opět nečekaně z Tchiba, nicméně se občas prodává v Lídlu i v Kauflandu. Podle mě to teda žádná pecka není, těsto na ni podsypávám moukou taky, možná o něco méně, než na válu nebo na lince, ale rozhodně to není tak, že by šlo válet jako po másle jen tak. Používám ho ale docela často, akorát z trochu prozaičtějších důvodů - všechen nepořádek z této bohulibé činnosti pak odnesu na podložce rovnou do koše, podložku opláchnu a nemusím umývat celou linku. Na obrázku vidíte několik zářezů, takže nedoporučuju těsto krájet přímo na podložce, pokud nechcete aby vypadala jako bojový štít.


Lžíce na zmrzlinu, to asi znáte. Ale, mnohem častěji než na tvorbu zmrzlinových pohárů ji používám na co? No jistě, že na cupcakes. Podle mě je to úplně nejlepší věc, kterou můžete těsto dostat do košíčku a vlastně ani nevím, jak bych to jinak dělala. Na obyčejnou lžíci je těsto moc tekuté a moc se ho na ni nevejde, navíc to teče všude kolem. Nalívat to z mísy je jen pro odvážné a nadprůměrně zručně a lžíce na zmrzlinu vyřeší všechny tyto problémy za vás! Navíc takto naplníte košíčky všechny stejně. Seženete ji všude možně (IKEA, Tesco, Tescoma) a stojí pár desítek korun.


Tyto dvě věci vypadají jako další pěkná blbost, ale nemůžu si pomoct. Dříve jsem totiž pekla tak nějak jenom s vařečkou a to mi bohatě stačilo, nicméně věci tohoto typu vám fakt usnadní práci. Zřejmě je budete mít doma všichni a jenom my jsme byli divní, ale kdyby náhodou ne - bez gumové stěrky ani ránu. Můj vztah k ní je sice trochu ambivalentní povahy , protože na ni na jednu stranu nedám dopustit a na druhou na ni mám děsuplné vzpomínky ze školní jídelny. "Na zbytky jídla používejte gumovou stěrku" byl nápis, který zdobil okýnko sloužící k odevzdávání použitých talířů a táců a zatímco jsme všichni hnusné omáčky seškrabávali do zbytkového kýblu příborem, tak kuchařky nechápali, proč to neuděláme pár pohyby gumovou stěrkou. Takže tak. Nicméně opravdu, dostanete s její pomocí z mísy i ten nejposlednější gram těsta. Vykašlete se na nějaké extra stěrky za stovku a víc, v každých domácích potřebách stojí tak třicet korun.

Druhá věc, metlička, je taky dost užitečný pomocník. Ne, že bych s ní šlehala sníh, na to mám jiné pomocníky, ale i to by se dalo. Je ale ideální na rozšlehání vajíček, mísení všeho možného, atakdále. Tato základní je opět v řádu desetikorun, ale můžete si pořídit i všelijaké vychytávky na high tech šlehání, o čemž si ostatně můžete přečíst u Kuchařinky.


Tento rošt na horký plech má asi taky hodně z vás, je za 100 korun z IKEA a není mu co vytknout. Díky němu vám odpadne poletování s horkým plechem po kuchyni a přemýšlení, kam ho teda švihnete. Podobně fajn věc je i kulatý rošt, na kterém vám mohou chladnout dorty, nebo chleba. Ten máme asi trilión let z domácích poitřeb.


Toto je primárně teploměr na steaky, kde funguje naprosto skvěle a můžete díky němu udělat na oběd steak každému podle jeho gusta. Prostě zapíchnete a víte, jestli je rare, nebo medium, nebo už trošku přes, ale i to má někdo rád. Já ho ale používám třeba taky na odpalované těsto, kde měřím, jak moc vychladlo a jestli už přišel čas na na zapracování vajíček. Do trouby bych ho nedávala, na to slouží jiný kousek a je téměř nezbytností na pečení makrónek. Pokud teda nemáte dar od Makrónkového Boha. Jak vidíte, je z tescomy a stojí 250 korun.



A tady jsou další dvě jednoduché blbosti (kterých je ostatně tenhle článek plný, tak už bych to možná mohla přestat říkat). To vlevo je cukrářská špachtle, je to ideální na roztírání krémů a polev, jde to o dost líp než nožem nebo lžičkou, což bývaly moje alternativy. Poleva se tak dá bez problému rozetřít i po stranách dortu a hlavně pěkně dohladka. Vedle je lopatka na dorty, což se taky hodí, abyste nakrojený kousek po dolování lžící před servírováním úplně nerozdrtily. Opět jsou to věci za pár desítek korun.


Teď přichází řada na více technické věci. Váhu tu mám proto, abych apelovala na pořízení digitální, pokud máte ještě tu ručičkovou zděděnou po babičce. Dost se totiž liší, ze kterého úhlu na ni koukáte, takže rozdíl mezi succesem a failem může být pouze v poloze vašich zorniček a to naštve. Je to ještě o něco nepřesnější, než americké cups a velmi vtipné je video, kde Stephanie z Joy of baking Američanům vysvětluje, že třeba 1cup cukru váží jinak než 1 cup mouky a že co to vlastně ta váha je.






Občas se mě někteří ptají, co používám za robota. Moc ráda bych řekla Kenwood nebo Kitchen Aid,  nicméně musím říct Bosch, kterého doma máme už asi šest let.Je to robot ze série MUM, jede skoro denně a naprosto mi stačí.. Výhodou je, že se k němu dají dokupovat další hlavice a příslušenství. Je to sice plast a je dost hlučný, ale za celou dobu jsem s ním neměla nejmenší problém. Zvládne v pohodě ušlehat jak sníh z bílků, tak uhníst těsto na chleba. Stojí do tří tisíc, takže pokud nechcete dávat za robota celou výplatu, tak si myslím, že Bosch je dobrá volba. Má čtyři rychlosti, tři šlehací nástavce, dobře se myje a vydrží vám dlouho. Pracovala jsem jak s Kenwoodem, tak s Kitchen Aidem a jasně - jsou hezčí, bytelnější, rychlejší, atd., ale pokud nejste pekařští šílenci, tak vám to může být jedno.



Pokud ale pečete jednou za týden, nebo i méně, tak si s klidem vystačíte s ručním šlehačem. Tyhle staré kousky jsou asi nesmrtelné, moje máma ho má od svatby a stále jede na plné otáčky, a když se mi nechce vytahovat velký robot, tak poslouží dobře. Ceny těch dnešních začínají na pětistovce, takže pokud je pro vás robot moc velký a drahý, ale stejně nechcete, aby vám odpadla ruka při pokusu o sníh, tak vám bude ruční šlehač stačit.


Ponorný mixér potřebujete nejen u vaření na krémové polévky a různé kaše, ale taky třeba na dýňové pyré a  je jasné, že bez toho, že se žádný správný podzim neobejde. Dokud jsem neměla sekáček, tak jsem ho s úspěchem (a s nepořádkem po celé kuchyni) používala třeba na drcení sušenek na cheesecake, nebo místo struhadla na čokoládu při přípravě ganache. Pokoušela jsem se i o ořechy,,, no, jde to, ale dře to, a to doslova. Ten úplně základní, který vidíte i na fotce, můžete mít do čtyř stovek, potom jsou verze s nádobkou a krytkou o dvě až tři stovky dražší, což se ale určitě vyplatí, protože jinak obsah vážně lítá na všechny strany. No a můžete se dostat i přes tisícovku, pokud sáhnete po verzi s vyměnitelnými hlavicemi, kdy už sekáček nebudete potřebovat.


Mě ovšem vyhovuje sekáček, neboli chopper, který jsem si původně pořídila v podstatě jen na drcení sušenek do cheesecaku, protože jsem jich v té době pekla fakt dost, a už jsem z úlomků sušenek všude kolem byla trošku na nervy. Napřed jsem si pořídila Sencor, který byl úplně na nic, sušenky sice zvládl, ale zasekl se na první mandli, takže rozhodně nebrat. Nakonec jsem vybrala Russel Hobbs, který stál kolem sedmi set, a nemůžu si ho vynachválit. Dělám v něm smoothies, drtím čokoládu na hoblinky, samozřejmě zmiňované sušenky na cheesecake, ořechy, zkrátka všechno co rozdrtit lze. Pár z vás se mě ptalo, zda zvládne i mandle na moučku. Ano, ale stejně bych to do makrónek nedávala, protože pouhým okem to sice dokonale hladké vypadá, ale nemusí to tak být, takže vám se pak makronky nepovedou a budete mě proklínat, což rozhodně nechci.



A tohle jsem si samozřejmě na závěr nemohla odpustit. Nejsou rozhodně všechny, ale jen taková ukázka a tipy na to, kde košíčky kupovat. Bohužel vás zklamu, protože drtivá většina je z Anglie. Takže pokud tam zavítáte, určitě si něco přivezte. Ty princeznovské a trojité vpravo jsou z Poundlandu nebo 99p store, zkrátka oboje stálo libru, tedy kolem třiceti korun. Nebojte se tedy do těchto obchodů nakouknout, kromě všelijakých košíčků tam za libru můžete najít i plechy na muffiny/cupcake, zdobičky a nebo třeba čokolády Lindt. Ty modré s puntíky jsou ze specializovaného cupcake obchodu, stály proto asi 3 libry, ale přišly mi tak skvělé, že je je tam nemohla nechat. V Česku košíčky seženete jednak v papírnictvích, tam to budou takové ty obyčejné jednobarevné, nejčastěji čistě bílé, zato ve více velikostech. Pěkné vzorované košíčky mívají čas od času v prodejnách Nanu Nana (jsou odtam třeba ty fialové a růžové s puntíky). Pokud se vám líbí ty s rybkami, nebo fialkové s motýlky vedle, tak ty jsou z dm drogerie a mívají je tam vždycky. Jinak se samozřejmě můžete kouknout do cukrářských eshopů na net, nebo třeba na ebay po zadaní výrazu "cupcake case".


No a to je ode mě skutečně vše, nezapomeňte prostudovat první a druhý díl a klidně napište s čím se nejlíp pracuje vám, pochlubte se, jestli máte Kitchen Aid nebo Kenwood a prozraďte tajná místa na nákupy košíčků!

------------------------------------------------------------------------------------------------


Jo a kdo jste si toho nevšimli na Facebooku, tak plánuji do Instinktu článek o méně tradičních druzích cukroví (prostě ne perníčky, rohlíčky, linecké), takže budu ráda když mi pošlete svoje recepty, nejlépe i s fotkou, ale nemusí být. Já potom vyberu ty, které mě zaujmou nejvíce, otisknou je v Instinktu a vás čeká nehynoucí sláva! Posílejte na Facebook do zpráv, nebo na zghettablog@gmail.com Díky!

33 komentářů:

  1. hezčí fotku než je ta nahoře jsem dlouho neviděla!
    a tvé království zbožňuju

    OdpovědětVymazat
  2. Teď mě asi zabiješ, ale ty košíčky, které jsi koupila za 3 libry v Anglii, mají u každých druhých Vietnamců asi za 15 korun :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, to ja te zas nezabiju, naopak to je cenna informace! Ja jsem totiz asi u vietnamcu jako na stanku (ne ve vecerce nebo na jidle :D) nikdy nebyla, tak by me to v zivote nenapadlo. A to tam je normalne mezi tim oblecenim?

      Vymazat
    2. No, spíš v sekci, kde jsou svíčky, lžíce rohožky... a tak :)
      (Na domácí potřeby se tam obecně vyplatí zajít :) )

      Vymazat
  3. Ty košíčky taky kupuju u Vietnamců, 100ks mě vyšlo asi na 25 korun, ale měli to nějaký ošizený, hodinu jsem zkoumala, který je větší a který menší, když rozdíl byl asi tak milimetr, kvalita taky nebude asi úplně top, ale já si s tím vystačím :) ty staré mixéry jsou fakt nehynoucí, s jedním, co zažil snad i první světovou mixuju pořád a ten nový, co jsem dostala pod stromeček nepoužívám vůbec :D super článek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou veci, to jsem fakt vubec nevedela, musim se tam kouknout.
      Jojo, stary eta mixery, to byly nerozbitny pristroje! :D
      A diky :)

      Vymazat
    2. Ale holky, davejte si na nekvalitni levne kosicky pozor, pouzita barviva nemuseji byt uplne ok... Jinak ty, co jsem Ti venovala Verco, si vozim nebo nechavam vozit z Nemecka.. A jeste, ten teplomer na maso od Tescomy na macarons nepomuze, cukrovy rozvar musi dosahnout 118 stupnu a navic ty steakove meri nepresne, kdyz se nechaji zapichnute.. Taky ten sekacek by mel byt ok na mandlovou mouku, staci ji pak prosit, pripadne dvakrat. Jinak zase super clanek! ;)

      Vymazat
    3. Jo a mam doma uplne, ale uplne stejne saty! :)

      Vymazat
    4. aha, to je dobra poznamka! jo, v nemecku maji fajn cukrarsky vybaveni, skoro jak v anglii :)
      Vsak ja ho na to nepouzivam , davam tam odkaz na jinej, u kteryho rikam, ze se jim meri teplota v troube, ne cukrovej rozvar :)
      A dekuju :)

      Vymazat
  4. Všechny články jsou moc pěkně napsané. Díky za rady, co kde pořídit a co nemá cenu vůbec kupovat.
    Těsto na na cupcakes dávám do košíčků lžící a jde to. :-)
    Mám dotaz k tomu teploměru, který používáš na makronky. Používáš ho na změření teploty cukerného rozvahu? Měří jen do 100°C, pokud vidím dobře a to je málo ne?
    Jinak jsem relativně čerstvou majitelkou KitchenAidu a velká spokojenost. Vyzkoušela jsem všechny metly a jsou super. Koupila jsem ho v Americe, protože díky tomu člověk ušetří několik tisíc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju, jsem rada, ze to nepisu zbytecne :)
      Ten na fotce je jak pisu na steaky, do odkazu jsem davala ten , co je do trouby a ten meri do 300 stupnu.
      Kitchen Aid se urcite v Americe vyplati, skoda, ze tam v nejblizsi dobe nejedu :D

      Vymazat
    2. Veru, nechala jsem si ho poslat. Objednávala jsem na Amazonu. Byl tam ve slevě a celková cena vyšla nějakých 11 tis.

      Vymazat
    3. Jo takhle! No tak to je supr! :) Diky za tip.

      Vymazat
  5. rozdíl mezi stěrkou za stovku, s plastovou rukojetí a vrškem ze silikonu, a tou obyč za pár korun ze dřeva a gumy je rozhodně trvanlivost. Tu první mám cca tři roky, pořád super, nehnije, nesmrdí, nerozpadá se. Tu druhou jsem pořídila jen jednou a do půl roka šla z domu. Navíc ta červená guma je měkká a po čase se začne drolit. Takže já lobuju za investici do lepší stěrky. vrtule

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja mam prave tuhle druhej rok a nedeje se s ni vubec nic z popisovaneho, tak mi to prijde zbytecny. Ale mozna je to kus od kusu a mela jsem stesti :)

      Vymazat
    2. My máme doma úplně tu samou, nebo tak aspoň vypadá. A mamka jí má zhruba 17 let :D špička je možná trošku povadlejší, ale stále super :D

      Vymazat
    3. My doma máme taky ty červené na dřevě a máme je co pamatuji - pro mě jsou vzpomínkou na dětství kdy jsem vždycky po mámině pečení vytírala mísu právě nestárnoucí stěrkou - srdcová záležitost :D

      Vymazat
    4. A my jsme si ji koupili az za mych dospelackych let! :D

      Vymazat
    5. V mámině kuchyni úřaduje taky ta gumová stěrka, no už od mého dětství a to už je nějaký čas, já si do své domácnosti pořídila před pár lety taky takovou... a nikdy více. Mámina je z gumy tvrdší a hnědší, ta nová byla červenější měkčí a rozhodně míň trvanlivější. A tak šla po půl roce do koše, všude jsem měla gumový drobky, ble. Takže u mě bydlí stěrky z Ikea za 30 kaček a nedám na ně dopustit, navíc mám jednu na sladké a druhou na slané, pěkně barevně odlišené ;) Erin

      Vymazat
  6. Z toho "netradičního" cukroví dělám jenom vinné....I když teda nevím jestli je to něco zvláštního, možná to všichni dělají odjakživa, jen já jsem to objevila až loni. Ale je tam víno, takže je to originální. Protože kde je víno, to je vždycky něco extra, Tak! :D
    Doma máme jen ruční šlehač, ale vystačím si s ním, stejně bych byla líná vytahovat robota. Ale tuhle parádní stěrku máme taky. A s horkým plechem vždycky pobíhám po bytě, taky mám snad z každého pečení památku ve formě jizvy nebo puchýře (a to peču docela často, takže je jasné jak moje ruce vypadají :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vsichi urco ne, ale uz jsem to slysela nekolikrat a dokonce i ochutnavala a je to dobrota :)
      Kdybys pekla tak casto jak ja a tolik veci zaraz, tak bys robota rada vytahla, abys usetrila tech par minut kdy sleha za tebe :D

      Vymazat
  7. Moje mamka má taky ruční šlehač už od svatby. A taky ETA. Problém je v tom, že už tak úplně na plný otáčky nejede, spíš už je tak 5 let na odpis, ale ona je natolik šetřivá, že si zarytě odmítá pořídit cokoliv jinýho. A kdyby jí ho koupil někdo jinej, tak mu vynadá, protože ten její je přeci naprosto funkční.
    A s plněnim košíčků bojuju už roky...divim se, že mě ta lžíce na zmrzlinu taky nenapadla!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak s nim nenapadne neco udelejte a uplne ho dorazte a pak ji dejte novej k Vanocum :D

      Vymazat
  8. Souhlasím s nakupováním košíčků v anglii, a nejen těch, bohužel musím říct, že já osobně mám z uk většinu vybavení, protože tady se spousta věcí buď shání dost špatně, nebo nejsou vůbec... No snad bude líp :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale oni jsou, akorat ze na jiny veci, cupcakes furt nejsou velkej hit v Cesku, tak by se to asi spatne prodavalo, kdyz by to koupilo jen par nas nadsencu :)

      Vymazat
  9. úžasné formičky doufám, že na cupcakey

    OdpovědětVymazat
  10. Lžící na zmrzlinu by mě naplňovat cupcakes skutečně nenapadlo :D Ale je to super nápad, zkusím to :))) Tu podložku jsem teď viděla v Lidlu a chtěla si ji koupit, ale zadržela jsem se, protože před Vánoci nerada utrácím peníze... Ale až ji zase někde budou mít, sáhnu po ní :)))
    Ta sbírka košíčků na cupcakes se mi strašně líbí :))) Já mám jen asi čtyři různé druhy (a z toho jeden druh jen nudně bílý), musím to napravit :D Ty s tím britským vojáčkem jsou úžasné :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty britske ani nevim odkud presne jsou, dostala jsem je jako darek :)
      Lzice na zmrzku je uplne nejlepsi!

      Vymazat
  11. v predajni Kik som tiez minule videla košíčky na muffiny s roznymi farbami a vzormi :)

    OdpovědětVymazat
  12. Ani nevíš, jak ti závidím kuchyň a hlavně troubu! Bydlím přes týden v garsonce na VŠ a bohužel troubu tu nemáme :/ Tak ráda bych pekla, ale nemůžu :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to ja bych se bez trouby zblaznila, nejdyl sem bez ni fungovala sest tydnu a bylo to peklo! :D

      Vymazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...