sobota 31. srpna 2013

Never more Croquembouche

Pokus o croquembouche
Croquembouche - francouzský svatební dort a moje cukrářská meta numero uno. Od té doby, co jsem ho viděla poprvé, jsem pořád přemýšlela nad vhodnou příležitostí, kdy tuhle ultimátní věž z profiterolů vyrobit. Mezi tím jsem studovala desítky receptů a koukala na x videí na youtube až konečně přišel den D. Rodiče pořádali zahradní party, kde se na jednom místě  mělo sejít více než 15 lidí, což se jevilo jako perfektní příležitost. Představovala jsem si, jak hrdě nesu obrovskou majestátní věž, zabalenou v lehounkých závějích karamelových spirál, když v tom konverzace utichne, čas se zastaví, všechny zraky jsou s obdivem upřeny na mé mistrovské dílo a vzduchem se nese nevyřčené "woooow" ...že místo toho ale budu drhnout záchod od karamelu a sbírat oslizlé profiteroly ze země mě skutečně nenapadlo.

Asi týden před akcí jsem začala detailně přemýšlet o tom, jakým způsobem věž postavím, protože existuje vícero možností. Základní dvě cesty se odvíjí od toho, jestli použijete kužel nebo ne. Bez kuželu znamená, že profiteroly, tedy kuličky z odpalovaného těsta plněné cukrářským krémem, stavíte přímo na sebe. Nevýhodou je, že jich musíte mít opravdu hodně, aby věž byla dostatečně krutá, konverzace skutečně utichla a čas se zastavil.
 S kuželem se pak můžete vydat opět dvěma cestami. Buďto ho obalíte pečícím papírem a lepíte profiteroly na něj, což znamená, že je pak na vaší snobish garden party obnažený kužel a tajemství prozrazeno, nebo profiteroly vkládáte do kuželu, lepíte je na sebe a potom celé dílo vyklopíte jako bábovku, což je vlastně to samé jako byste je lepili na sebe, ale díky opoře kuželu máte pravidelnou konstrukci. Poslední variantu jsem zvolila já, ale toto dilema mě stálo několik bezesných nocí. (Dobře, už trošičku přeháním. #worldproblems) (Tradičně se používá kovový kužel, který ale v Česku není k dostání)


Když si do Googlu zadáte bábovku, nebo cheesecake, vyjede vám přibližně trilión receptů. S croquembouche je to ale trochu těžší, protože se do něj pouští jenom šílenci. Já jsem si na odpalované těsto,   neboli pate au choux, ze kterého se dělají profiteroly, zvolila recept od Cataliny, jejíž croquembouche je dokonalost sama a asi jí ho nikdy nepřestanu závidět. Stejně tak jsem podle Catliny udělala i krém, který jsem si vyzkoušela už na mille feuille a je naprosto dokonalý.
Přestože jsem odpalované těsto nikdy předtím nedělala, počítala jsem s tím, že když mám Catalinin recept, tak se není čeho bát a taky že nebylo. Profiteroly se povedly krásně a to i přesto, že jsem zjistila, že mezi svými 15 násadami na zdobící sáček nemám tu základní, kterou jsem na ně potřebovala. Vzala jsem si tedy normální mikrotenový sáček a šla na to pěkně postaru, jako na zdobení perníčků. 

Profiteroly

Recept sem přepisovat nebudu, koukněte na něj přímo ke Catalině, jen upozorním na to, že v mé troubě jsem pekla místo 200 na 210 stupňů a místo 10 asi 14 minut. Množství jsem si o čtvrtinu zvýšila, abych měla profiterolů dost na celou pyramidu, bylo jich pak asi 110, což vyšlo na 5 plechů. Cukrářské krémy - klasický vanilkový a čokoládový, jsem si pro jistotu udělala den předem a dobře jsem udělala
.
Profiteroly jsem pěkně naplnila, spokojená jak se dílo daří a nachystala si cukr a kukuřičný sirup na karamel, kterým se měly jednotlivé kuličky spojit. Protože já a karamel nejsme zrovna BFF, tak jsem ho samozřejmě spálila a dům zahalil všudepřítomný smrad, příšerně to bublalo, tak jsem celý obsah hrnce vylila do záchodu. Ano, slyšíte správně, vroucí tekutý karamel jsem nalila do záchodu se studenou vodou. Po hlasitém zasyčení v míse plavaly obrovské krystaly karamelu.  Tak jsem je pěkně rukou vyndala a vyhodila tentokrát do koše. 


V naší krásně bílé záchodové míse a na prkýnku však ulpěly drobné kapičky karamelu, které se k povrchu samozřejmě nádherně přisály. Kdybych někomu vysvětlovala, že ty hnědé skvrny v záchodě jsou vážně ztuhlý karamel, tak by konverzace asi skutečně utichla, takže jsem začala vnitřek záchodu drhnout drátěnkou. To už jsem, pravda, začínala být trošičku naštvaná. Vrhla jsem se však na druhou várku, koneckonců, je to jenom cukr. (Nebojte, ruce jsem si umyla.)

 Tentokrát se sice karamel povedl, nicméně když jsem se pokusila slepit dva profiteroly k sobě, tak sice držely, a to dokonce tak, že už by je od sebe neoddělil ani pár volů. Kdyby byl takto slepený celý croquembouche, tak by se zřejmě musel řezat vidličkou a nožem, nebo sníst celý najednou. Zkrátka a dobře byl karamel příšerně tvrdý, řekla jsem si tedy, že budu slepovat bílou čokoládou, jak ostatně radí i v receptu na BBC Good Food, (Který je i v květnovém Apetitu.) Dávala jsem tedy profiteroly jeden po druhém do kornoutu z tvrdého papíru, do kterého jsem vložila ještě papír na pečení potřený nepřilnavým sprejem. (High level vychytávka.) Potom mi ale bílá čokoláda došla a použila jsem asi na jednu třetinu tmavou čokoládovou polevu. Celé dílo jsem nějakým zázrakem narvala i v kornoutu do ledničky a šla si na chvíli vydechnout. Když přišla hodina H, překlopila jsem kornout opatrně na skleněný podnos. Jupíííí! Krásná vysoká pyramida.


... která vydržela krásných 30 vteřin. Potom se vrchní část slepená bílou čokoládou začala hroutit a strhla s sebou i spodní patra. Takže, pokud byste někdo měli tento šílený nápad, pouštět se do croquembouche, tak ani za nic neslepujte bílou čokoládou! Naopak tmavá poleva držela výborně. Moji únavu po šestihodinovém úsilí vystřídalo obrovské na*rání a chtěla jsem všech 110 profiterolů vyhodit do koše. (Do záchodu už radši ne.)
Byla jsem však rodinou přemluvena, ať to nedělám. Nasypala jsem je na podnos jen tak a protože na karamelové dekorace už jsem neměla ani pomyšlení, tak jsem jen do hroudy zapíchala pár kytek, aby se neřeklo. Profiteroly byly výborné, ale ty, které přišly do kontaktu se zpropadenou bílou čokoládou, byly  značně oslizlé a příšerně sladké. Nicméně, i přes to se moje croqem-hrouda snědla během pár minut a profiteroly mizely jeden za druhým.



To jako abyste viděli, že ta fotka tu není jen proto, že jsou holky kočky, ale protože drží profiteroly.






Takže tolik k příběhu o Veronice a croquembouche, který zřejmě nebude mít žádný druhý díl. Ale možná udělám profiteroly jen tak, bez kuželů a pyramid, protože byly fakt dobrý.

Edit: No jo, kecala jsem - povedený croquembouche včetně receptu je zde!

P.S. Pro ty, kteří mě nesledují na Facebooku mám na závěr ještě zprávu dne a to, že mám nově Instagram, takže kdo rád kliká na srdíčka z telefonu, vzhůru za mnou! (Jo a dejte mi když tak srdíčko na Foodblogy.cz, dík)

P.P.S. Povšímněte si vpravo nahoře zbrusu nového loga Z ghetta blogu - kruťácky gangsta cupcake!


21 komentářů:

  1. Je fajn si přečíst i o tom, že se takovýhle věci prostě nepovedou. A ne, že bych ti přála neúspěch, to vůbec... Ale dohání mě k šílenství, jak spousta lidí si před sebe dá mega výzvu, skvěle ji zvládnou a ještě navíc řeknou, že to byla vlastně brnkačka... Nůďo.

    Je super, že jsi tyhle pitomý koule nezahrabala do nějaký černý truhly zapomnění, ale jsi naopak ještě ochotná je dobrovolně dělat znovu.

    A ještě pár článků a za chvíli z nich můžeš mít knížku povídek, protože je to neskutečně čtivé a napínavé :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Kačí, to mám radost, že mě teďka nezvarhnete jako, že jsem neschopná :D¨
      Brnkačka je to poslední, čím bych to nazvala, byla jsem vážně mrtvá. A sice říkám, že pyramida nebude, ale už přemýšlím, jak by to šlo udělat líp, tak třeba jednou to opáčko bude :D

      Smazat
  2. :)) Si ma zasa raz pobavila. A poviem ti, ze s tymi kvetinkami to vyzera ovela krajsie ako pyramida. Podla mna sa ti to podarilo a vymyslela si originalne prevedenie ;) Dik za dobry clanok pred spanim.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Diky moc, ale myslim, ze kdyby pyramida mela kvetinky a vselijake ty karamelove srandicky, tak by byla fakt krasna :)
      Ale jo, nakonec to vsechno v ramci moznosti dobre dopadlo :)
      Mam radost, ze se clanek libi :)

      Smazat
  3. Mega vtipný článek jako vždy ostatně! Já se o tuhle parádu pokusila před dvěma lety s mamkou pro jednu kamarádku k narozeninám a tak jsme dva dny a dvě noci pekly kuličky a vařily krémy. Náš největší nepřítel byly právě profiteroly, jelikož první dvě dávky nám naprosto spadly a byly z nich placky, takže bychom z toho mohly postavit možná tak cihlový dům, ale ne pyramidu. Ale když jsme přišly jak na to, tak už se nám to docela zadařilo a ačkoliv to nebylo úplně arcidílo, tak jsme byly celkem spokojené, dokonce jsem nebyla líná a uplácala jsem trochu perníčkového těsta a upekly pár hvězdiček a srdíček :D a navrch to pocákaly bílou čokoládou a vypadalo to takhle: https://sphotos-a-lhr.xx.fbcdn.net/hphotos-ash4/309005_2227991069551_216876040_n.jpg vypadá to sice jakože se to hroutí, ale dokonce to přežilo 20tikilometrovou a tenkrát jsme byly fakt monstrózněě pyšný :D jinak slepovaly jsme mini vrstvičkou karamelu a bylo to okey a konzumovatelný.. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No povedl se vám krásně! Já kdybych se vydala touto cestou, tak to asi taky vyjde, ale já prostě chtěla dokonalej tvar pyramidy, takže to dopadlo tak, že nebyla žádná :D
      Ten recept na profiteroly od Cataliny doporučuju, je fakt bezva, povedly se úplně všechny.
      A díky moc, jsem ráda, že článek pobavil :)

      Smazat
  4. já dělala profiterolky poprvé asi před měsícem a byla to fakt brnkačka...úplně jsem se divila, jak se někomu může nepovést odpalované těsto :D byly vynikající, plněné vanilkovým krémem. Akorát se bojím, že to bylo štěstí začátečníka a až je budu dělat znova (na mamčiny narozeniny), že to bude katastrofa. Ale do pyramidy se ještě nějakou dobu raděj pouštět nebudu.

    A jinak, souhlasím s holkama, sice se nerochním v cizím neštěstí, ale líbí se mi, že vůbec přiznáš, že se ti něco nepovedlo...a ještě k tomu tak vtipně! Way to go! .))

    tess

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně, já si taky říkala, co všichni mají s tím odpalovaným těstem, vždyť je to easy! Ale taky to tak občas mám, že napodruhé už to taková sláva není.
      No díky moc, ale proč bych to nepřiznala, já nejsem přece žádná pekařská modla! :D
      A když už jsem se na něj tak dlouho chystala, tak jsem o tom napsat prostě musela :)

      Smazat
  5. Verum směju se ještě teď... :D :D Fakt jsi mě pobavila, a fakt kruťácky píšeš! :) (ohledně obídku se ozvu hned, jak budu mít v ruce jídelníček!)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Toz mam na to psani diplom,nee :D? Ne,samozrejme diky, byl to humorny den :D

      Smazat
  6. Konečně v blogovém světě někdo, kdo si dokáže užít svůj neúspěch a ještě tím pobavit ostatní :) :) Vždycky mám pocit, že jsem to jen já, komu se nějaký důležitý výtvor nepodaří. Díky za skvělé čtení :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Diky moc, ja se rada priznam k tomu, ze kazdy den neni posviceni :)

      Smazat
  7. Směju se ještě teď, teda ne že bych chtěla, ale prostě máš to skvěle humorně popsaný, takže si nemůžu pomoct. Ale troufám si říct, že přesně vím, jak ses cítila, ten vztek, když se něco nedaří, znám moc dobře :D

    Díky moc za tolik chvály na všechny recepty, jsem fakt moc ráda, že se ti s nima dobře pracovalo. Co se týče postupu, já se vyhýbám tomu slepování čokoládou, protože blbě tuhne, i když s tím kuželem to zní dobře, stejně bych se toho bála, že to nebude dost tuhý. Když toho karamelu nedáš moc, tak to není zase tak brutálně křupavý, ale je fakt, že když se slepí dva profiteroly k sobě, nerozdělíš je - takový siamáky vždycky při přípravě putovaly do mé pusy (odměna :D).

    Jinak u sebe jsem to nepopsala tak barvitě, ale první croquembouche byl taky boj - nějak jsme podcenily se sestrou nutnost kuželu, takže jsme karamelem slepovaly jen tak, pak taky začal být nedostatek profiterolů, celý se to hroutilo, takže jsem tam natvrdo strčila skleněnou mísu, aby to podepřela. Vypadalo to fakt "skvěle" :D Nakonec z toho vylezl takovej mutantík, že jsme to se ségrou celý zalily (doslova) mléčnou a bílou čokoládou. Ani nevím, kolik tabulek na to padlo. Každopádně chuťově to bylo moc dobrý, takže pak jsem se do toho pustila trochu víc "vědecky" :D Ještě jsem našla fotku toho prvního skvostu (ale ta tuna čokolády to vzhledově dost zachránila) - z tohohle úhlu nešla vidět ta miska: http://2.bp.blogspot.com/_7Q3ztxS90Bs/TAFGa8HD0dI/AAAAAAAAAJU/yQqyq0526qs/s640/05.jpg

    A na karamelovej bordel si pamatuju velice živě. Měla jsem totiž karamel všude (kromě toho záchoda teda :D). Dva hrnce úplně zalepený, linka, podlaha, utěrky, lžíce, lžičky, vařečky, dřez, fakt celá kuchyň. Tohle je prostě velká překážka co se mého vztahu s karamelem týče.

    Každopádně se nevzdávej a až ty nejhorší vzpomínky vymizí, pusť se do toho znova, tentokrát ti určitě držet bude, jen ten nepořádek kolem bude pořád stejnej :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To odpalovany testo se fakt delalo jedna basen a kremy jsou tutovka :)
      Ta cokolada fakt ztuhla hodne, to taky prilepilo klido dva profiteroly napevno k sobe.
      Hele, ten tvuj nepovedenej croquembouche vypada porad dost profi! :D Nicmene je videt, ze te cokolady je tam fakt pozhenane! :D To vam pak chutnalo? Mne vic totiz chutna, kdyz jsou ty profiteroly okolo suchy.

      U me je s karamelem vzdycky desna prace, nesnasim delani karamelovych polev, vzdycky u toho nadavam a zarucene to delam na vickrat :D

      No, ja bych tak neverila tomu, ze drzet bude, pac ja proste ten karamel neudelam nikdy spravne :D

      Smazat
  8. Můj croquembouche byl sice po vytvoření perfektní. Plán byl ale takový, že ho pak odvezeme do práce na oslavu drahého svátku a do rána mi karamel tak navlhnul, že se to celé rozpadlo. Asi se to musí fakt slepit a rovnou jíst a nebo na to jít tou čokoládou, jak jsi psala ty.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ja jsem se na nej u tebe koukala a byl krasnej. Nicmene je fakt, ze croquemboucje neni asi uplne idealni vec na prevoz at to lepis cimkoliv.

      Smazat
  9. I tak to ale vypadá moc krásně :))) A jak to muselo být dobré... :))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, ale krásným bych to úplně nenazvala :D Ale dobré to bylo nakonec :)

      Smazat
  10. Náhodou, přijde mi, že kolikrát na tom vzhledu stejně tolik nezáleží, v tomhle ohledu mám poměrně vděčné okolí, že jim to je jedno, dokud to chutná, tak jak má. :D

    Jen jsem se chtěla zeptat na ty krémy, píšeš, žes použila vanilku a čoko, ale u mille feuille je popsanej jen vanilkovej. Jak je to s čokoládou, kolik se jí tam pak dává? Hádám, že postup zůstane jinak dost podobnej...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jasne, promin, zapomnela jsem to tam dostat. Do toho polovicniho mnozstvi jsem v kroku, kde pridavam maslo pridala i cokoladu rozpustenou ve vodni lazni. Ale stacilo by ji i min, takhle to bylo fakt docela hodne hutne :)

      Smazat
    2. Díky díky! V nejbližší době to asi vyzkouším... teda jen samotné profiteroly,na kužel nemám odvahu. :D

      Smazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...