sobota 3. března 2012

Hmyzí hody

Už když jsem byla na Erasmu v Norsku, dozvěděla jsem se, že v brněnské restauraci Leporelo + v Domě umění se koná akce s názvem S hmyzem v kuchyni. Ač nejím tak základní věci, jako je třeba sýr nebo máslo, nijak mi nevadí ochutnávat nové specialitky, ať už jsou to různé druhy masa, nebo všelijaké podivnosti. K mému potěšení měla ale hmyzí akce úspěch, takže se letos v březnu připravilo druhé kolo. Problém byl, že jíst brouky se mnou nikdo nechtěl a jiít na degustační menu sama, je přece jenom trošku trapas. Nakonec jsem přemluvila mamku s tím, že je to na proteiny bohatá strava budoucnosti a kolikrát budeme mít možnost si něco takového ochutnat.

Místo na ochutnání hmyzích dobrot je nutné si rezervovat, protože podivnosti mají holt vždycky úspěch. Tentokrát byl navíc poprvé v nabídce i baby štír, kterého bylo jen omezených 10 kusů.
Když jsme přišli do restaurace, viděli jsme živé broučky a červíky vystavené v plastových krabičkách na baru. Trochu mě rozhodilo, že cvrčci byli úplně stejní, jako jsem kupovala svému chameleonovi. Vždycky když na ně vystřelil jazykem, vystříkla z nich trochu nechutná tekutina. No, ale tihle budou uvaření, tak co. (R.I.P. Alfons!)

Přinesl se první chod, tapenáda s moučnými červy. Byl to začátek, takže přece jen nějaké obavy před prvním soustem byly. Ale zbytečně. Tihle červíci moc vykrmení nebyli, takže prostě jen trochu křupali, ale vyloženě žádnou výraznou chuť neměli. Což jsem si trošku oddychla.


Následovali obávaní cvrčci na domácím másle s trikolorou z bio quinoa, což jsou takové maličké kuličky, něco mezi výhonky a zrníčky. Tohle bylo asi to nejlepší z celé hmyzí říše. Cvrčci taky pěkně křupali, ale byli větší, tak měl člověk pocit, že skutečně něco jí. Quinoa se k nim dobře hodila, takže za mě nejlepší chod.

Pak ale přišli na řadu sarančata s bylinkovým rizotem. To už byl horší kalibr, protože saranče je trošku větší a sníst ho celé najednou se mi trochu příčilo. Řekla jsem si tedy, že ho chytře rozříznu na půl, což ale vůbec nešlo. Vážně se muselo sníst celé. Tohle byl popravdě docela hnus, saranče má tuhou schránku a špičaté nohy, co se špatně koušou. Navíc je to už poměrně velký druh hmyzu, takže když ho rozkousnete, skutečně mají jakousi chuť. Trochu hořkou, ale ne typicky, těžko k něčemu přirovnávat. Každopádně mi ani rizoto moc nechutnalo, takže oba brouky jsem hrdinně snědla, ale rýži nechala.



Následoval zophobas na čerstvém chilli a hrubozrnné mořské soli. Tyhle červíky jsem nikdy neviděla a živí rozhodně nevypadají tak, že bych na ně hned dostala chuť. Protože ale nemají prakticky žádný vnitřek a jíte tedy jen schránku, není to vůbec špatně. Křupou ještě víc než cvrčci. Kombinace s chilli byla zajímavá, pro někoho možná až moc. Každopádně kdyby zophobasů byla plná miska, tak je to docela dobrá pochoutka k chřoupání u televize.


Hlavním chodem broučích hodů bylo Hmyzí curry, což byl v podstatě až na sarančata všechen hmyz, co jsme jedli doposud s rýží a pikantní kari omáčkou. Bylo to dobré, pro někoho možná opět trošku ostré, ale jinak opět křupavá dobrota.



Dezert neboli Mrkvový řez s tvarohem a mascarpone prokládaný karamelizovaným hmyzem. Trochu jsem se toho bála, protože ve spojení se sladkým jsem si brouky moc nedovedla představit, ale nebylo to špatné. Nahoře sedělo pár cvrčků a uvnitř mouční červi. Víc než oni mi vadilo mascarpone, protože ho moc nemusím a byla ho celkem silná vrstva, ale mámě třeba právě dezert chutnal ze všech chodů nejvíc.



Co se týče chuti, tak chutnají všechny druhy podobně, spíš to jenom křupe, přirovnala bych to k brambůrkům bez soli. Pokud by byla možnost si někde koupit už takto připravené cvrčky, tak si dovedu představit, že bych je po večerech chroupala. Energetická hodnota je totiž velmi nízká, pocit ale podobný, takže se toho někdo chytněte a založte na tom byznys. Hmyzu zdar!
Takže shrnutí: Hmyz rozhodně není nijak odporný. Když můžeme jíst maso z prasete, nebo krávy, vnitřnosti všeho možného, syntetické chemické přísady a podobné lahůdky, tak nevidím důvod, proč by se mi zrovna brouci měli nějak hnusit. Navíc, jak jsem se před chvílí dozvěděla:

"Aniž byste to věděli, běžně konzumujete např. brouky, peří, vlasy i hmyzí exkrementy. Vše právě uvedené se naprosto legálně používá v potravinářství, i když přepracované a pod různými krycímy kódy a názvy. Produkt z peří a vlasů se používá jako látka zlepšující těsto L-cystein(E920), brouci jako barvivo karmín(E120) a exkrement jiného druhu hmyzu jako leštící látka šelak(E904). Údaje o složení výrobků se občas opravdu vyplatí přečíst a dále si zjistit, o jakou látku jde, pokud názvu nerozumíme." (zdroj: http://www.zdravavyzivahronov.com/vse-o-nakupu/informace-zajimavosti/vime-co-take-jime)

3 komentáře:

  1. Hodně dobrý, Veru, na toto bych odvahu neměla! Terka Š.

    OdpovědětVymazat
  2. čauky, Veru, máte obě, holky, můj obdiv, to bych určitě nedala!! Jen se děsím, co budete ochutnávat jako další "lahůdky" :-)))
    K.S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no vidis a Karel me strach, ze kdybys o tom vedela, tak urcite chces jit! :)

      Vymazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...