pátek 4. července 2014

Zase v televizi

Tak jsem zase byla v televizi. Já vím, už je to fakt nudný, taková rutina, člověk už je z toho skoro otrávenej, když ho pozvou.


Dělám si srandu! Být pozvaná to televize do živého vysílání je super vždycky, protože je to sranda, protože vstáváte tak brzo, že venku ještě nikdo není, protože můžete přemýšlet nad tím, jak si uvázat zástěru, abyste nevypadali stejně jako minule, vybírat šaty podle názvu tématu, protože tam všude blikají kamery a říká se „Deset!“ což znamená deset vteřin do začátku, protože si dáte high five s moderátorem Ondrou ve vašem vstupu a smějete se tomu, když zapomenete polovinu toho, co jste chtěli říct a vůbec vám to nevadí.
Měla jsem před zkouškou z Klinické psychologie II a učila se něco o účincích jednotlivých drog (protože to je aspoň praktický), když mi opět zavolala Klára z produkce. Že mají téma Modrá krev  (Yes, myslí si, že jsem ze šlechtickýho rodu!)… a že by potřebovali připravit nějaká jídla aristokratického původu. Neměla jsem sice tušení, co by to tak mělo být, cupcake asi ne, ale pozvání do televize se prostě neodmítá. Zvlášť když máte po zkouškách a adrenalin potřebujete doplňovat jinde a jinak 

Musím říct, že jsem to tentokrát vzala skutečně na lehkou váhu (Jo, budu v televizi, hm, no big deal.) , takže aby to nebylo zas tak easy peezy, tak jsem pro jistotu opět onemocněla, ačkoliv teď už jsem tam byla jen s rýmou a bez teploty. Protože jsem nevěděla, jestli se totálně neztrapním, tak jsem to radši předem nikam nedávala a mohla si tak připadat, jako že mě nikdo nevidí. Rozhodla jsem se, že budu dělat císařský trhanec, neboli kaiserschmarrn, madlenky a gateau Alexandra. Samozřejmě, že nic z toho jsem předtím nedělala, to dá rozum. Tak dva dny před vysíláním jsem si zkusila první dva recepty a v úterý jsem upekla Alexandru. Všechno bylo poměrně super, tak jsem byla docela v klidu a víc to neřešila. 



Problém byl ten, že tentokrát jsem do Dobrého rána nešla mluvit o sobě a o blogu, ale o receptech jako takových. Našla jsem si tedy na internetu všelijaké historky, které se vázaly ke vzniku jednotlivých receptů, že se je den předtím pořádně naučím. No, tak naučila jsem se je, ale ne úplně pořádně. Začátek byl ještě OK a byla jsem za madlenkovýho experta. Pak ale přišly kaiserschmarrn, kde jsem celou dobu mluvila o císaři jakožto paralele na Volemorta, aneb Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit. Opakovala jsem si to těsně předtím tolikrát, že mi přišlo natolik jasné, že jde o Franze Josefa, že jsem to pro jistotu neřekla vůbec. Ta pořádná sranda - epizoda ze zábavného sitcomu Blbá blondýna v růžové zástěře – ale přišla až u Gateau Alexandra. Fakt, že jsem to trochu blbě vyslovovala, je jedna věc, ale když jsem pak začala mluvit o Alexandře Dánské, což byla manželka…

- eh… manželka…
-tak asi nějakýho Dána, ne?
-no, to právě ne, nějakýho Brita. Mám to tady někde napsaný… eeh… tak to bude…překvapení do dalšího vstupu!

…tak to začalo nabírat skutečně vtipných obrátek.
 A zakončila jsem to skutečně stylově – informací, že Gateau je tradičně čtveratá a hrdě vytáhla kulatou dortovou formu… a... to si když tak můžete seříznout do čtverce!



Ale tak co, věřím, že to někoho mohlo pobavit, mě třeba celkem dost a zbytek studia docela taky. Hlavní je, že všechno se povedlo a madlenky zmizely tak rychle, že jsem musela dát péct ještě jednu várku. Studený trhanec tam všichni uždibovali rukama a snědl se do posledního kousku. A švestky, který jsem dělala na poslední chvíli, protože jsem zjistila, že už nemám zavařeninu, taky.

Ondra jedl tak rychle, že to ani foťák nezaostřil.

Asistentka Markéta na tom byla podobně.

Studený kaiserschmarrn taky zaujaly.


Každopádně, závěr je takový, že jsem si to užila víc než minule, protože když už víte, do čeho jdete, víte kdo je kdo, nemáte horečku a nejdete pak hned na seminář Psychologie organizace, tak si to zkrátka užijete o něco víc. I když polovinu času melete blbosti. 

"Ani se na to nekoukej!"


Checkování Insta a tak.

Mrknout se můžete tady. Je to vždycky link "Jídlo vznešeného původu.'"

8 komentářů:

  1. Pustila jsem si to už před nějakou dobou na internetu a vůbec by mě nenapadlo, že ses údajně ztrapnila, kdybys to nenapsala, ani bych to nevěděla :D
    A taky jsem u toho dostala chuť na ten trhanec a budu ho muset co nejdřív udělat, protože jsem největší ostuda a neměla jsem ho ani jednou za půl roku ve Vídni!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Fakt? Tak to jsem ráda, jsem to asi dobře zamaskovala :D Trhanec je hrozně easy a je to fakt dobrota! :)

      Smazat
  2. Veru, ty jsi úplná celebrita už :) .. a skvěle o tom vždycky píšeš :) .. a doufám, že se už někdy poznáme konečně :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, to já jsem :DD No to doufám! Dej vědět, až budeš v ČR a ještě lépe v Brně :)

      Smazat
  3. Náhodou jsi to zvládla skvěle! Působíš přirozeně a mile a to, že ti vypadne jméno panovníka..no bóže... :D Víš kolik jich v Anglii bylo..?! :D Dělat chyby je lidské a ty jsi to zvládla parádně, já bych na tvém místě ze sebe nedostala zřejmě ani hlásku... :D

    www.thingsbydebie.blogspot.com

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! Za chválu i za podporu! :) No jo, přesně tak to s těma panovníkama je, příště je radši nebudu zmiňovat vůbec :D

      Smazat
  4. Musím říct, že jsem se docela pobavila..když jsem to tu četla. Skvěle píšeš :) . Ale jako klobouk dolů...máš můj velký obdiv !

    http://michellepecekacenzere.blogspot.cz/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, mám radost :) A klobou klidně nech na hlavě, obdivuhodné to zrovna nebylo :D

      Smazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...