Fancy chlebíčky

Je to tak, po strašně dlouhé době na 

původně čistokrevném foodblogu přibude receptový článek. Schválně ho zveřejňuji ještě před Silvestrem, protože jsou to super tipy právě na nějakou párty na završení roku, ale přijdou vhod na jakoukoliv vetší akci, kde se chcete blýsknout trochu jinými chlebíčky. My jsme tyto kombinace dělali na vánoční večírek s kamarády, Honza vymyslel menu, David vyudil maso a ryby a na místě jsme se zapojili do příprav všichni. Nebudou to vždy recepty jako takové s přesným popisem krok za krokem, ale spíše inspirace na jednotlivé kombinace s obecnějším postupem, protože tady vždy záleží na tom, pro kolik lidí chlebíčky připravujete. Pokud je kombinace někým zjevně inspirovaná, najdete tuto informaci pod názvem. Suroviny, ze kterých se chlebíček skládá, jsou  zvýrazněny tučně.

Fancy muflon s bramborovými noky a karamelizovanými jablky

Vy, co mě sledujete na Insta asi víte, že Sir vaří pořád nějaký cool jídla. Já tomu spíš tak přicmrndávám, protože mě nic moc udělat nenechá, maximálně tak oloupat cibuli a oškrábat mrkev, tak jako to všichni známe od maminek či babiček, když jsme byly malý a ony nám slíbily, že jim můžeme pomáhat s vařením. Pravdou ale je, že většina těch věcí, co vytváří, je nakonec fakt veliká dobrota, takže zase do příště zapomenu na ten bordel v kuchyni, 5+ hodin vaření a nadávání a vyřvávání "Serviiiis", což má asi dodat našemu jídlu onen ráz restaurant quality dish, jak by řekl Gordon. No a minulý týden u jeho rodičů uvařil tak strašně moc dobré jídlo, že jsem si řekla, že tady nemusím pořád cpát obměny cupcaků a dalších sugar rush receptů, ale občas přidat i nějaké "normální" jídlo pro nenormální lidi, kterým nevadí v kuchyni strávit víc, než hodinu denně. Asi před měsícem jsme byli v Praze v restauraci vychvalované všemi foodie blázny - ve Story, kde jsme byli teda úplně nadšení a měli tam srnku s foie gras, žlutou řepou a bramborovými noky.

Oříškové nanuky

Recept tady nebyl fakt dlouho, tak je na čase to napravit a protože dělat recepty tak nějak v souladu se sezónou je děsná nuda, tak si dáme něco nečekaného - zimní nanuk! I když, nečekané je to, jak se to vezme. Já mám zmrzlinu ráda v kteroukoliv roční dobu a vždycky si říkám, že když se studené pivo může pít v červenci stejně tak jako v prosinci, tak proč by se zmrzka taky nemohla jíst celoročně. To stejné si myslí i moje kamarádka Klára, která dělá nanuky v Praze v Brně ,a když s nimi byla na Street Food Festivalu v Industře, tak se stala úplnou hvězdou celé akce, čehož si už všimli taky v České televizi a nedávno je tam vytvářela v přímém přenosu. Takže to možná s tou (ne)sezónností zmrzliny taky nebude tak horký. Nebo teda studený. Mě by možná samotnou ani nanukovat nenapadlo, ale mám taky kamarádku Lucku, která má kamarádku Táňu a tahle kamarádka Táňa začala doma mixovat ořechy. Mixovala a mixovala, určitě zavařila pár mixérů, ale teď to domixovala až k vlastní značce ořechových másel Nutspread a pár mi jich poslala na vyzkoušení.

Věnečky s vanilkovým krémem

Víte, jaký rozdíl je mezi věnečkem a větrníkem? Já jsem to zkoušela probádat a došla k tomu, že se liší jen tou dírou uprostřed a tím, že věnečky se obvykle plní žloutkovým krémem a větrníky máslovým. Jinak je to zkrátka pořád odpalované těsto s krémem. Variantu s máslovým krémem nemám úplně v oblibě a větrníky si dávám fakt výjimečně, jako třeba v Praze v Lokálu (respektive v Savoyi, kde je pečou), kde je údajně ten nejlepší větrník v Praze. Ale ani ten mě moc nebere, Když se ale odpalované těsto naplní créme patissiére se spoustou výborné vanilky z Madagaskaru, přidají se jahody a nahoře se jemně pocukruje, tak to je jiná! To si dám klidně dva. (Což jsem ostatně i udělala :D) Tyhle věnečky jsem nepekla já, ale můj Sir a myslím, že se mu povedly náramně. Recept a postup je vlastně stejný jako už dříve u croquembouche. Nenechte se odradit zdánlivou náročností receptu, ono se to jen tak dlouze popisuje, samotná příprava vůbec složitá není. A krém je možné udělat den dopředu!

Nejlepší salát planety

Nikdy jsem nebyla úplně salátovej typ. Většinou mi moc nechutnala zálivka, všechny mi přišly stejný a nudný, takovej Caesar se stejně skoro všude dělá blbě a doma se mi do nich taky nějak nechtělo. Až do té doby, než jsem začala se Sirem dělat saláty podle Ottolenghiho. Jeho recepty totiž nejsou o stále stejných kombinacích - salát-rajče-okurka-olej-ocet, ale jde o kombinace vytuněné do posledního detailu, které ze salátu udělají skvělé a plnohodnotné jídlo. Pokud tedy salátoví maniaci jste, ale už vám dochází inspirace, nebo jste na tom podobně, jako jsem byla dříve i já, vřele vám doporučuju Yotamovu kuchařku Plenty more. Právě z ní je recept na můj nejvíc nejoblíbenější salát ever a opět je to kombinace, kterou bych nikdy sama nevymyslela. Dát dohromady cizrnu, mango, květák a špenát... no napadlo by vás to? Když tenhle salát jím, mám pocit, že je všechno správně, že budu ohromně zdravá a silná a plná minerálu a vitamínů...než si teda po salátu dám zmrzlinu a čokoládu. No, každopádně tento salát tak miluju, že se chci podělit o Yotamův recept, vzdát mu tímto hold a přemluvit vás ke koupi jeho kuchařky! Radím ale skutečně nic nevynechat a zkusit to prostě tak, jak to je. Snad jedině, pokud vás vystihuje toto tričko, tak koriandr vynechte.

Banana bread

Nevím, čím to může být, ale doma nám strašně rychle zrajou, až přezrávají banány. Když jsem bydlela u našich, mohli jsme tam mít trs banánů třeba týden a pořád byly stejně žluté a pevné a až pak začaly postupně hnědnout. Když teď ale koupím banány, který se zelenýma jabkama patří k mému nejoblíbenějšímu ovoci, tak začnou být jakési měkké a hnědé hned třetí den! Nemám ponětí, proč to tak je, bylo to tak v zimě, je to tak i na jaře a zřejmě to tak bude i po zbytek roku. Má to však jednu skrytou výhodu/nevýhodu, nebezpečně často totiž peču banánový chlebíček, neboli banana bread. Je to snad ta nejjednodušší buchta na přípravu, co může být, protože se pouze smíchají suché a mokré suroviny zvlášť, pak dohromady, vše se nalije do formy a je to. Ale ta chuť!

Pistáciové cupcakes

Blogger mi dneska oznámil, že podle nových podmínek se tu už nesmí zobrazovat otevřeně sexuální obsah, tak jsem smazala svoje desítky konceptů a jdu vám teda aspoň ukázat recept na cupcake. Pistáciový cupcake! Nechápu, že mě to dřív nenapadlo. To až teď, když měla kamarádka Terka oslavu narozenin a já jsem ji tam pekla dobroty pro hosty, tak si vymyslela, že bych mohla udělat pistáciový cupcake. Mě to celkem nadchlo, protože pistácie jsou yummy, takže pistáciovej cupcakej musí být zaručeně taky. Tak jsem se vydala do pátrání, moc receptů nebylo, ale to vůbec nevadí, protože stačil jenom jeden - ten od Maryny.

Triple chocolate mousse cake - valentýnská edice

Jaký je můj vztah k Valentýnu jsem popisovala už kdysi v tomto redvelvetovém receptu. Samozřejmě, haters gonna hate, ale my, co rádi pečeme dorty a máme formičky všech tvarů a velikostí jásáme, že můžeme tentokrát zcela oprávněně použít ty srdíčkové, co jsme si v nakupovacím záchvatu jednou koupili a od té doby leží poměrně nevyužité v šuplíku. Taková nevyužitá forma v šuplíku si pak může pokládat různé existenciální otázky a přemýšlet nad svou seberealizací, proto je třeba jim alespoň jednou za čas dát příležitost. Původně jsem chtěla dělat srdíčkové pralinky, strávila den hledáním těch nejlepších kombinací, nakoupila si suroviny, a pak zjistila, že forma na pralinky je fuč. Pokud jste mi ji někdo tajně vzali, tak ji zase tajně vraťte, slibuju, že se nebudu zlobit.

Povidlové koláče

Jsem samej cupcake. Jsou na blogu, jsou ve Sklizenu, jsou u mě doma, mám s nima fotky, mám cupcakový tričko, prstýnek, zapichovátka do květináčů, lesk na rty, zástěru, brož, krabičku a gumovou stěrku. Ale občas upeču i něco jinýho. Třeba vánočku, nebo perník, nebo...koláče! Teď se navíc k tvorbě těchto tradičnějších dobrot dostanu o něco víc, protože peču pro bezva kavárnu, která se jmenuje PRAHA, což je trochu matoucí, protože je v Brně. Takže kdybyste někdy šli kolem Besedního domu, nebo pěšky z Šilingráku na Českou, tak se stavte, půjčte si v jejich knihovně knížku o umění a zakousněte třeba povidlovej koláč.

Perníkové cupcakes

Ano, je to tady! Ta osudová chvíle prvního receptu po dlouhé době právě nastala. A co by se na tento důležitý comeback ve foodblogerském světě hodilo více, než cupcake? Ne však jen tak ledajaký cupcake, ale super vánoční limited edition perníkový cupcake! A to prostě chceš. Minulý týden se mi sešly dvě akce, na které to prostě cupcake chtělo. S kamarády psychology jsme měli vánoční párty, na kterou každý donese jeden malý dárek a pak si na oplátku jeden vylosuje a odnese. A kdybych nedonesla cupcaky, nebo něco jiného sladkého, bylo by zle a asi bych měla zákaz si vůbec nějaký dárek odnést. Pak taky měla narozeniny moje kamarádka Alžběta, takže jsem na cupcake mohla využít i svoje super cool krabičky, které jsem si dovezla z Amsterdamu a šetřila si je na správnou chvíli.

Pistáciový koláč

Koláč plnej pistácií, mandlí a kardamomu? To chceš! Ale mít ho můžete jen pokud máte fakt super mixér. Nebo pokud máte ne tak úplně super mixér, je vám ale líto ho vyhodit jen tak a chcete ho při něčem rozbít. Aby umřel v boji, nebo tak něco. To vám totiž tenhle koláč hravě splní, protože jak stojí v receptu: Mix well and stop only when you fear the mixer will overheat. Taky, že jsem se pěkně bála. Tenhle koláč jsme původně chtěli prodávat na Street Food Festivalu jakožto sladkou tečku za izraelskou dobrotou. Teda Honza ho chtěl prodávat. Tak jsem ho upekla, byl super, všem děsně chutnal, tak si to zas rozmyslel a nakonec se neprodával. Takže vy všichni, kdo jste přišli, jste museli být spokojení jen s vnitřnostma. Dělám si trošku srandu, ono totiž dost práce bylo i s těma vnitřnostma a vším ostatním a na dělání a prodávání koláče bych potřebovala ještě pár ruk.

Kukuřičná polévka

Ano, je to tak, zrak vás nešálí. A není v tom převlečený cupcake. Ani nic sladkého. Prostě je to fakt recept na polívku! Vychází totiž nová kuchařka šéfkuchaře hotelu Mandarin Oriental, Jiřího Štifta, Dobrého kari není nikdy dost - Neodolatelné recepty asijské kuchyně, pod což bych z fleku podepsala. Zrovna dneska jsem si na jednom pochutnala na oběd, což znamená, že jsem pak byla sytá po dobu šesti hodin. Tohle prostě umí jenom kari! A abyste si nemysleli, umím i docela obstojně vařit. Mám to sice asi naopak, než většina lidí ( i když asi ne, než většina z vás ;) a častěji peču, než vařím, ale občas se poštěstí i to. No a tahle žlutá polívka je tak super, že táta říkal, že by ji mohli klíďo servírovat v Koishi, a to podle mě mluví za všechno. Je navíc strašně easy, není extra náročná na suroviny a hotovo máte za chviličku.

Velikonoční cupcakes

Ačkoliv jsou letos Velikonoce až docela pozdě, přece jen už se to mnohými proklínané období červených zadků a opilých koledníků neúprosně blíží. Pro mě, jakožto atesitu, Velikonoce žádný zásadní význam nemají, přesto se ale nikdy neobejdu bez pečení mazance, občas dokonce stále tvořím i vajíčka, ačkoliv předsedkyní klubu Šikulů bych asi zvolena nebyla. Na Velikonoce to ale nemusí být jen mazance, beránky a jidáše, ale třeba... cupcakes! Já vím, je to překvápko. Ale s roztomilými Lindt vajíčky, (ve kterých je doopravdická čokoláda, na rozdíl od mnohých jiných) můžete udělat super cute hnízdečka a to se vyplatí. Nápadů na to , jak je udělat je všude spousta, stačí se Googlu zeptat na easter cupcakes a vyskočí na vás tolik hnízdeček, že budete koukat. Já jsem zvoila takové jednoduché aranžmá, které zvládne fakt každý a ani nejsou zapotřebí příliš pokročilé piping skills.

(Ale ten mazanec udělejte samozřejmě taky!)

Banánové cupcakes s burákovým máslem

Všlijakých cupcakes peču milióny, ale v chuti jsem celkem konzervativní. Už dlouho u mě  nic nepřekonalo hutnou čokoládovou chuť brownies cupcakes v kombinaci se svěžím tvarohovým krémem. Ale tihle banánoví krasavci mají nakročeno velmi dobře. Před nějakou dobu jsem se stala dalším z mnoha milovníků burákového másla, ačkoliv naše první setkání zas tak dobře nedopadlo. Dala jsem mu ale druhou šanci a podobně jako třeba olivy, nebo sushi, mi nakonec začalo chutnat. Nejčastěji si ho dávám právě v kombinaci s banánem, namazané na rozpečeném toastu a je to prostě lahoda. Takže jaký krém zvolím k banánovým cupcakes bylo jasné od začátku. Pekla jsem je poprvé na svou narozeninovou oslavu, kde se vždycky můžu vyřádit s novými druhy a mám pořádnou zpětnou vazbu. A právě tyto cupcakes trochu rozdělily osazenstvo na dva tábory. Pro mě to byl zaručeně hit večera a superlativy se ozývaly z více stran. Nicméně se objevily i názory, že to chutná jako starý chleba s hnusným krémem, ale odpůrce peanutt butter holt asi v tomhle případě na svoji stranu nezískáte. Pokud ale máte rádi banány, banánové buchty a burákové máslo, budete si připadat jako v cupcakovém nebi.

Na těsto jsem se inspirovala v receptu na banana bread, který na cupcakes využila i Elen na pražském cupcake cupu a dala ho ostatním k dispozici. (Díky!).Protože mě tyhle cupcakes tehdy nadchly asi ze všech nejvíce, tak jsem nemusela dál pátrat po vhodném banánovém recepisu.

BANÁNOVÉ CUPCAKES S  BURÁKOVÝM MÁSLEM

(12 porcí/180 stupňů/20 minut)

Těsto:

75 g másla

150 g třtinového cukru

2 menší vejce

2 zralé banány

185 g hladké mouky

60 ml mléka

1 lžička jedlé sody

1 lžička vanilkového extraktu

Krém:

250 g tvarohu
125 g Philadephie
4 lžíce cukru moučka
170 g burákového másla

Postup:

Troubu předehřejeme na 180 stupňů s roštem uprostřed. Změklé máslo vyšleháme do pěny (cca 3 minuty na vysoké otáčky), přidáme cukr a opět šleháme další 2-3 minuty do světlé pěny. Mezitím budeme muset stěrkou párkrát setřít z okrajů přilepené máslo, abychom měli celou směs pěkně kompaktní. Po jednom přidáme vejce, vanilkový extrakt a rozmačkané banány. Musí být opravdu zralé, klidně i s hnědou slupkou. Odvážíme si mouku a smícháme ji s jedlou sodou. Odměříme mléko a do těsta na nízké otáčky postupně přidáme polovinu mouky, mléko a další polovinu mouky. Šleháme jen, než se vše dobře smísí dohromady. Nachystáme si 12 košíčků a rovnoměrně do nich rozdělíme těsto. Pečeme cca 20 minut, ale bedlivě cupcakes sledujeme. Jakmile vidíme, že se dostatečně zvedly a těsto na povrchu vypadá pevně, zkusíme zapíchnout špejli. Pokud vyjde čistá máme hotovo.

Krém: 

Krém vytvoříme prostým prošleháním veškerých ingrediencí, cukr přidáváme až na konec, ochutnáváme a dosladíme dle potřeby. Tento recept není nijak striktní, můžete klidně použít na celý krém jen philadelphii, nebo jen tvaroh, popřípadě mascarpone, podle toho, co máte nejradši. S množstvím cukru a burákového másla si můžete také vyhrát, takhle to zkrátka chutná mně, ale vy můžete mít jiné preference :)

Cupcakes zdobíme až vychladlé. Já osobně mám nejradši crunchy tipy burákových másel, takže jsme ho dala i do krému. Musíte ale potom dávat pozor, kterou zdobící špičku zvolíte, aby vám kousky ořechů neucpávali zdobičku. Volte tedy ty, které mají větší průměr a jsou jednodušší, bez různých ozdobných vroubků. Nakonec můžeme posypat třeba nasekanými ořechy, nebo nechat jen tak.

Tyhle cupcakes jsou zkrátka můj nový hit a navíc je to skvělý způsob, jak zužitkovat banány, které byste nakonec museli vyhodit. Pokud vás neláká burákové máslo, tak udělejte jakýkoliv jiný krém. Skvěle budou fungovat s čokoládovými krémy všeho druhu.

Zajímá vás něco o cupcakes, surovinách, nebo pekařském náčiní. Klidně se zeptejte, ale napřed zkuste kouknout sem.

The Daring Bakers Challenge 2014 February - Beautiful bread

 Nemyslete si, že na ty výzvy úplně kašlu, akorát se mi o tom nějak přestalo chtít psát, protože mám v rukávě spoustu dalších témat a o aktuální výzvě si vždycky někde přečíst můžete. Tentokrát jsem se ale hecla a podělím se s vámi o můj "beautiful bread". Moc beautiful teda není, docela jsem se s tím patlala, ale na druhou stranu jsem měla radost, že to není nic časově náročného a sfoukla jsem to hned začátkem měsíce. 


Our February host was Sawsan from Chef in Disguise and our task was to make at least one beautiful bread with any filling - sweet or savory. Sawsan was inspired by Valentina Zurkan's creations. I only have some troubles to use term bread for this goody, I think, it's a cake.

Levandulová panna cotta s čokoládovou pěnou

Řekněte mi někdo, proč jsem nemohla tehdy na focení do FOODu donést tuhle panna cottu? Podle mě je sexy jak blázen a zamilovaná určitě taky, takže valentýnskej dezert jak vyšitej. No, ale ona by se možná taky rozplácla, tak co. Každopádně jsem na tyhle krasavice dost hrdá, vypadají podle mě skvěle, chutnají velmi netradičně, ale výborně a spojení lehkého smetanového krému a nadýchané čokoládové pěny je prostě top. A beztak je to i afrodiziakální! Nevýhodou je, že kvůli čokoládové pěně panna cotty nejdou vyklopit, pokud je ale uděláte do sklenek od šampaňského jako já, tak vypadají krásně i tak. Vlastně budou vypadat krásně v jakémkoliv obalu, no ne?

Makrónková story: Macarons s burákovým máslem

Makrónky. Každý správný foodblogger, foodie, aspirující cukrář, nadšený pekař a všichni jim příbuzní musí umět upéct makrónky. Nebo je umět chtějí. Nebo se o ně aspoň pokouší. Jednou, dvakrát, pětadevadesátkrát…Už ani nevím, kde jsem makrónku ochutnala poprvé, každopádně bezpečně vím, že mě nijak zvlášť neuchvátila. Mám to s nimi ale podobně jako s písničkami v rádiu. Když něco hrají poprvé, skoro si to ani nezapamatuju, nebo mi to dokonce přijde hrozný. Pak to ale slyším znovu a znovu a nakonec si to prozpěvuju ve sprše. Podobně je to makrónkami, ne že bych je jedla ve sprše, ale ochutnala jsem je pak ještě několikrát (protože jsou barevné a trendy a všude je mají, no vyhněte se tomu!), až mi začaly chutnat a někdy si je i za těch nekřesťanských 25 korun koupím. Nikdy ale nebyly úplně na vrcholu mého bakelistu, tam byl samozřejmě croquembouche, ale potom, co jsem ho pokořila, jsem potřebovala nějakou další výzvu. A co má pověst náročnější dobroty než právě makrónky?

Veronika ve FOODU!

Ano, už jste to nejspíš slyšeli a viděli stokrát a asi si říkáte, že jsem trochu otravná, ale pořád existuje šance, že někdo nemá Facebook nebo Instagram, takže je potřeba to hodit i sem. No a taky proto, že na Facebooku to někde zapadne a co pak budu ukazovat vnoučatům, že ano. Takže se můžete kochat mou slávou v únorovém FOODu i zde, společně s recptem na panna cottu. Teda pardon, panna cottu plnou touhy! O tom, že to byla ve skutečnosti panna cotta plná hrůzy si můžete přečíst zde. Díky všem, že sem chodíte, že mě čtete, že podle mě pečete, protože jenom kvůli tomu chce někdo fotit mě a moji roztřepanou panna cottu do časáku!

České buchty

Abyste si nemysleli, že už budu psát jenom rozhovory a články o tom, jak se mi ve food světě daří, tak hnedka přidávám jeden super recept, než mě úplně zatratíte! Nebyla jsem si moc jistá, jak ho nazvat, samotné "buchty" mi znělo až moc stroze, "Honzovy buchty" se možná neříká všude a "Tvarohové buchty" to taky nemusí být, protože si je každý může naplnit čím chce. Já jsem ale velký milovník tvarohu a když jsem pekla tyhle krasavice, tak jsem navíc použila tvaroh z farmy a to je jiná liga než vanička z Tesca, takže vám dávám k dispozici i recept na tvarohovou náplň.

Vanilkové cupcakes s vanilkovým krémem

Tohle základní těsto na cupcakes je sice už na blogu ve formě Lindor cupcakes, ale tam je to jen poloviční
dávka a komu by se chtělo násobit dvěma, že jo. Taky tam není krém, ale ganache a marcipán, takže další důvod jim věnovat samostatný článek. Tyhle vanilkové nádhery jsou totiž cupcake základem a hlavně, vždycky vyjdou úplně skvěle a vůbec nepopraskají, mají krásný oblý a hladký povrch a vláčnou konzistenci. Krém na fotkách je klasický buttercream, je to hodně sladké, takže tam máte i lehčí alternativu. Každopádně jeho výhody jsou nesporné - s máslovým krémem se zdobí opravdu skvěle, můžete na něj dávat marcipánové ozdoby a drží jak helvétská víra. Někdy teda až moc a pak ztvrdne a je to hnus a to pak radši nejezte. Ale pokud je nechce skladovat týden, tak to nehrozí. Krému v tomto receptu je přesně na 12 porcí, aby nebyly zbytky, takže musíte na začátku dobře odhadnout jak bohatě zdobit a využít krém do posledního kousku, pokud víte, že toho hodně zapatláte a občas chcete něco opravit, tak zvyšte množství dle libosti.