Mazanec

Mazanec

Velikonoční mazanec je prostě klasika. Pro nás ho dlouho dělávala babička, než jsem před pár lety převzala otěže já. Když mi bylo asi 17, tak jsem se k ní šla dívat na přesný postup a psala si opravdu velmi detailní poznámky a připadalo mi až neuvěřitelné něco takového upéct. Mazanec vlastně byla jedna z prvních věcí, co jsem kdy upekla a taky jsem na to byla patřičně hrdá. Postup je podobný jako u vánočky s tím, že se nemusíte otravovat s pletením, ale prostě jen uděláte kouli, kterou rozstřihnete. Finito! Problém jsem tentokrát měla s focením. Mazanec je takový nevděčný kousek, není rozkošný jako cupcaky, nebo stylový jako cheesecake. Je to prostě hrouda těsta. Když ho navíc fotíte v deset večer, tak mu to na kráse taky moc nepřidá, a proto k němu švihnete svíčku a pár vánočních ozdob, vždyť je to jedno, a nasvítíte ho stolní lampičkou. Zkrátka a dobře, foodstyling - level: proffesional. (Díky, Peťo, mohla by ses tím živit!) A takhle vznikly tyto nádherné přepálené fotografie, na které je radost pohledět. Ale nemůžu vás přece nechat před Velikonocema bez mazancového receptu, tak přivřete obě oči a hurá do toho!

Cupcake brownies

Cupcakes můžete udělat prakticky z jakéhokoliv dortového nebo i jiného těsta. Tahle cupcaková variabilita je skvělá, protože můžete dělat nové a nové druhy vlastně do zbláznění, k tomu používat různé polevy a popřípadě ještě těsto obarvovat. A skoro vždycky budete za drsňáky, protože cupcakes jsou roztomilé a vypadají, že vám zabraly fakt hodně času. Občas se mě někdo zeptá, jestli mě to pořád baví, péct cupcakes stále dokola. A ano, baví!

Kokosové cupcaky / Coconut cupcakes

Kokosové cupcaky

Chcete narozeninovou oslavu, kam přijde opravdu hodně lidí? Slibte cupcaky! Toto není reklamní slogan cateringové firmy, ale krutá realita. To takhle na Facebooku jednou plácnete, že bude nějaká oslava, kde budou možná i nějaký cupcaky a rázem stojíte dva dny u trouby a zdobíte příjemných 50 kousků.
A když už jich musíte dělat tolik, tak se samozřejmě vyplatí upéct takové druhy, které jste ještě nedělali, což je ta hlavní a zásadní výhoda. Kromě klasických čokoládových a red velvet cupcakes jsem tedy udělala tyto kokosové krasavce a cupcake brownies.
Právě tento kokosový je navíc jediný cupcake, který jsem ten večer ochutnala a to jen proto, že už se mi nevešel do žádné krabičky, tak mi nezbylo, než ho nést buď v ruce, nebo se obětovat. (Jestli si myslíte, že to s tím nošením v ruce je vtip, tak bych toho kvůli nutkavé potřebě, aby na každého aspoň jeden zbyl, vážně byla schopna . Nicméně jsem na jehlových podpatcích se sedmi krabičkami plnými cupcaků při cestě tramvají manévrovala už tak dost, tak jsem ho holt radši snědla. No a byl výborný.)

Happy Birthday!

Z ghetta blog má narozeniny! Recept zde

Je to tu! Dnes je tomu přesně rok, co se změnily životy tolika z vás, co čtete Z ghetta blog! (Ne, není to ani trochu dramatické.) Za tu dobu se z plácaní o blbostech stalo zejména machrování o dobrotách, což přitáhlo pozornost větší masy lidí, která pak s radostí čte i to plácání o blbostech.

Ještě včera byl nejčtenějším článkem recept na čokoládové cupcaky , ale  všechny dobroty světa nakonec předběhla trocha sado maso hrátek, neboli recenze na Fifty Shades of Grey. Článek, který jsem psala z rozčilení nad tupostí tohoto světového bestselleru a původně ho ani nechtěla na blog dávat, se rázem stal nejkomentovanějším příspěvkem a návštěvnost byla až překvapivě vysoká. Až mi tedy začne klesat čtenost, můžete se těšit na Fifty Shades Darker.
(Kecám. Na objednávku píšu blbě, musí to jít ze srdíčka, znáte to, chichichi.)

Red velvet valentine cake

Protože bude mít blog za pár dní narozeniny (čeká vás překvápko!), protože mám nové srdíčkové formičky a protože v ledničce bylo podmáslí, tak jsem udělala dva malé Red Velvet dorty. Je to sice úplně stejný recept jako na Red Velvet cupcakes, ale protože mi to přijde jako dobrá inspirace na Valentýna, k narozeninám, nebo prostě jen tak z lásky, tak to sem zkrátka dám taky. (A protože to je můj blog a můžu si sem psát, co se mi zlíbí :D )

Srdíčkové formičky, které jsem si pořídila v Tchibu, jsou přesně jedna z těch věcí do kuchyně, které objektivně vůbec nepotřebujete, ale subjektivně je prostě musíte mít. V nabídce byly samozřejmě tématicky na Valentýna. Nabyla jsem dojmu, že v současné době je hodně trendy Valentýn nesnášet, myslet si, že je to trapnej americkej svátek a hlavně se milovat 365 dní v roce. Já si myslím, že je tenhle svátek super zejména proto, že restaurace pořádají degustační menu, kde je i brambora ve tvaru srdce a to si prostě doma jen tak neuděláte. No a taky potom proto, že máte důvod využít ty srdíčkové formičky.

50 odstínů trapnosti

(Osoby se sníženou tolerancí vůči sexuálnímu obsahu, nechť dále nečtou- ani tento článek, ani knihu)

Fifty shades of Grey – fenomén současné „literatury“, kontroverzní román o detabuizaci sadomasochistických praktik a především pak celosvětový bestseller cílený především na ženy. O Padesáti odstínech šedi už něco slyšeli snad úplně všichni.

Děj je prostý. Mladá a nezkušená studentka Anastasie, která nikdy neměla žádný vztah, se bláznivě zamiluje do chladného multimilionáře Christiana Greye. Zatímco ona touží po romantické lásce plné něžných polibků a vození za ruce, on ji chce nasazovat pouta a dělat anální fisting. Prostě klasickej hollywoodskej příběh.

Jak moc blbější by to ještě mohlo být? Věřte, že dost. Místo očekávaného erotického napětí mezi hlavními postavami a dech beroucích vzrušujících scén se spíš odehrává jakési podivné pseudoporno aneb: „Bejby, chci tě ošukat! Ano pane, prosím. Ó Bože, Anastasie, co to se mnou děláš? Christiane, udělej mě! Utápím se v rozkoši.“

Croissanty

Croissants

Domácí croissanty? Jde to!

A ani to není taková hrůza, jak si všichni myslí. Jasně, je potřeba mít na to čas a trpělivost při válení těsta, ale jinak žádná věda. Já vím, že to tak říkám vlastně o všem, když ona je to pravda. Já jdu do každého nového receptu s tím, že se to prostě povede, a když ne, tak to zkrátka vyhodím a jedeme dál. Už mám asi ale i nějakou "pekařskou intuici", takže ta bude mít možná taky zásluhy.

Co to jsou croissanty ví asi každý, nebo o tom má aspoň představu. Faktem ale je, že to, co se u nás běžně v supermarketech prodává jako croissant, má k tomu pravému dost daleko. Správný croissant je docela mastný, křehký, trochu se drobí a hodně „lístkuje“, což znamená, že když ho rozpůlíte, tak uvidíte spoustu tenkých vrstviček. Právě to, aby se lístkování povedlo, je jedna z nejtěžších věcí na celé přípravě.