Stránky

neděle 28. února 2016

Čtvrté narozeniny

Dneska ráno jsem se vzbudila a říkala jsem si, že někdy koncem února mívá blog narozeniny a že bych se teda měla kouknout, kdy to je. Můj šestý smysl mě nezklamal, protože jsem vzápětí zjistila, že je to zrovna dneska. Tentokrát už čtvrté! Navykla jsem si v předchozích třech narozeninových článcích na takové shrnutí za poslední rok, takže u toho i zůstanu. Většinou je to tak, že podle prostoru, který blogu věnuju, se také odráží všelijaké menší a větší úspěchy s ním spojené. Asi jste si všimli, že za poslední rok tady zas taková aktivita, jako v letech předchozích nebyla, takže ty moje "úspěchy" se tentokrát přesunuly trošku mimo oblast blogování. Vždycky jsem si myslela, že blog se má psát tak nějak pro radost, pro sebe, samozřejmě i pro ostatní, ale ne nutně proto, že se člověk chce umístit v nějaké soutěži, nebo se zásobovat produkty zadarmo a blog jimi úplně zaplavit. Jednou se mě kdosi ptal, jaký mám recept na blogerský úspěch, což mi přišlo dost úsměvné, protože nemám pocit, že bych k tomu měla co říct, každopádně jsem řekla, že si myslím, že by o ten úspěch primárně vůbec jít nemělo.



Jak v poslední době začalo blogovat víc a víc lidí a celkově se ta naše malá česká scéna trošku proměnila, tak mě to místy trošku přestávalo bavit. Ty plytké texty o ničem pochybné stylistické kvality, rádoby motivační články s fotkami tulipánů a latteartu a předvádění toho, jak má někdo super život a že když budete dostatečně chtít, budete ho mít taky, mě začalo trošku štvát. Začalo mi připadat, že pro hodně holek se blogování stalo opravdovým smyslem života a že všechny ty věci dělají proto, aby mohly blogovat, nebo postovat fotky na Instagram. Neblogují proto, že cestují, vaří, mají specifický koníček, apod.,  ale dělají to proto, aby mohly blogovat. Úspěch v soutěži Blogerka roku se pro ně stane životním cílem a občas to vypadá, že kvůli němu nespí. Tak jsem měla na chvíli menší blok a chtělo se mi od toho trošku distancovat. Naštěstí se tohle všechno týká ve většině případů spíše blogů mimo oblast food a stále je toho ke čtení víc, než dost. No nic, to jsem si jen tak trošku posteskla. A pořád je tady pořád spousta super blogů, které zůstávají nohama na zemi, a já si tak můžu přečíst další novinky u crossfitové Markéty, nebo cestovatelské tipy u Káji, co je pořád jednou nohou v letadle. Můžu fandit trenérce Anetě s jejím super novým projektem, jít se trošku gastronomicky vzdělat k panu Cuketkovi, nebo se zasmát nad často psychedelickými texty moji milé Hladové.

No, ale zpět k tématu! Vždycky na začátku zmiňuju čísla. Na Faceboku je aktuálně 4588 fanoušků,  a na Instagramu 2502 followerů. Přes Blogger vás to tu sleduje 572 a  přes Bloglovin 353. Upřímně řečeno nechápu, kde se za poslední rok vzalo dva tisíce lajků na Facebooku a tisícovka na Insta, ale je to tak! Díky moc, že mě sledujete, lajkujete a komentujete.

Co se tedy od minula událo? Zase jsem trochu cestovala. Se Sirem jsme se vydali ochutnat pirožky a zapiekanki v Krakově, projeli Sicílii křížem krážem a přejedli se tam zmrzlinou. S Hladovou Terkou jsme zase strávily značnou část léta v Londýně a utratily těžce vydělané libry za dortíčky. Sepsala jsem hojně komentovanou recenzi na KitchenAid (mimochodem stále platnou, některé problémy přibyly) a zkazila tak mnohým cukrářkám jejich robotové sny a touhy.






Uspořádala jsem druhý ročník brněnského Cupcake Cupu, který se zase povedl o něco více, než ten první, soutěžící upekly úplně úžasné výtvory, sponzoři dali ještě větší ceny, já se z toho málem zbláznila, ale nakonec to byla úplně skvělá akce. (Jak to bude s akcí letos ještě nevím, ale vzhledem k tomu, že už nemám bohužel tolik času, tak to vidím trošku černě.)


Zase jsem psala do Instinktu a dala vám sem k přečtení odpověď na otázku jaký je rozdíl mezi cupcakem a muffinem, reportáž z čokoládové exkurze v Rakousku a rozhovor s brněnskými chilli ženami. Kromě toho mi vyšla ještě cestovatelská food reportáž ze Sicílie a z Londýna. Pár receptů taky přibylo, byla jsem na pralinkovém kurzu v Chefparade a zaměřila se na zmapování brněnské zmrzlinové scény.





 To hlavní se ale odehrávalo trošku mimo jídlo, pití a další životní slasti. Napsala jsem diplomku, málem vypustila duši u státnic, před jméno si píšu Mgr. a zvykám si na oslovení paní psycholožko. Sehnala jsem práci v oboru, která mě strašně baví, po letech jím ve školní jídelně a několikarát denně poslouchám zvonění. Začala jsem spolupracovat se sdružením Práh, které pomáhá lidem s duševním onemocněním, jsem zavalena v knihách, jezdím na kurzy všeho možného a budu poprvé přednášet na konferenci (v sekci odborníci, haha). Nechystám se ale zanevřít ani na svůj druhý obor a doufám, že se mi stále občas poštěstí napsat něco zajímavého do Instinktu, nebo nově také pro Ambiente, kde mi zatím vyšel tento rozhovor.




Takže tak! Byl to strastiplný, ale úspěšný rok plný změn a sama jsem zvědavá, o čem budu psát na pátých narozeninách. Mějte se fanfárově a díky, že mě čtete.

17 komentářů:

  1. Juchuuu :) Veru, daří se ti parádně, jen tak dál. Paní školní psycholožko :P :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky, Tery! Tak mi jeste nikdo nerekl, vetsinou se ta specializace vypousti :D

      Vymazat
  2. To je super slavit narozky ve stejný den s tak úžasným blogem! :) :D

    OdpovědětVymazat
  3. Gratuluju, nebo spíš - přeju všechno nejlepší! A taky moc děkuju za zmínku!:)

    A vidím to dost podobně. Jasně, kdo by neměl rád pěkný kafe, barevný makronky a pořádnou snídani (které se teď teda musí říkat brunch, i kdyby byla v 8 ráno), ale aby se aranžování tady těch věcí stalo mým smyslem života, nebo abych to snad nazývala prací, jak je teď u některých bloggerek v módě, to mi přijde trošku zvlášní.
    U jedné blogerky na instagramu, která si pořád fotila horkou čokoládu s marshmallow jsem se pak v komentářích dočetla (no jo, každej máme nějaký "guilty pleasure" v rámci prokrastinace:D) že ty marshmallow jsou vždycky jenom na fotku, že je pak vyhazuje a pije bez nich....a mám pocit, že zdaleka není jediná, kdo něco dělá jen kvůli jakési prezentaci rádoby ideálního života na internetu.

    Ale hlavní je, že nás to baví, a snad to tak i zůstane - tak ať se daří!:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, s tim blgovanim = praci mi to taky prijde smesny :D Hele, o tech marshmallow jsem to snad i slysela, beztak mi to rikala Kaja! :D

      A dekuju! :)

      Vymazat
    2. Muhehe:)) to je vtipny. A podobny jako vubec s pulkou food stylingu - kdyz to nezeres, nedavej to tam, chci kricet o fotek i v (nastesti uz cim dal mene) restaracich, kde na taliri ceka pul kere rozmarynu. Jinak ja myslim, ze tvoje uspechy v tomhle roce jsou super, jsi sikovna - ale to vis, ze?! Gratuluju ke ctyrem letum, ja jsem na shrnovaci clanky lempl.

      Vymazat
    3. No to je zas na jinou dlouhou debatu :D Ja to taky nechapu, kdyz prave prestaly ty strasne zdobeny marcipanovy dorty a nasotupily naked cakes s vizi - tak at je tam jen to, co se fakt ji a prizna se ten dort takovej jake je, tak proste najednou na tech bezva nahacich jsou cely kvety ruzi a jehlici a kde co :D Fotka se vyofti na insta, pak se jde porcovat a vsechny ty kytky se vyhodi :D
      A diky moc Juli! :)

      Vymazat
    4. Jo, food i decorstyling jsou tezje discipliny. Ale musim i po sobe hodit kamenem - nekdy pouziju na nazdobeni kytky, ladi to s vyzdobou, typicky chteno na ty svatebni... Ale snazim se aspon, aby to slo mimo sezonu, kdy se vylozene jedle/rozumne pozivatelne kytky sehnat moc nedaji, odstranit nejak bez uhony a neslo o cele kere - stejne jako se jednoduse z narozeninovych sundaji svicky nebo stuzky.:)

      Vymazat
  4. Všechno nejlepší a pokračuj v tom, co děláš!
    Beauty by K.

    OdpovědětVymazat
  5. Jee Veru, krasny shrnuti! Jeste aspon desetkrat takovy narozky :) Pamatuju si, kdyz jsem objevila Tvuj blog a poprve upekla cheesecake (s malinovým vírem) - od té doby ho peču pořád a recept předávám dál a dál :-)

    Souhlasím s tou částí o blogerkách, taky už skoro nikoho nečtu, protože mě to prostě nebaví. Menší blogy s malou popularitou mi dávají milionkrát víc než ti full time blogeři :-)

    A děkuju za zmínku, mám radooost :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak koukam, ze blog umrel chvili po dovrseni 4. narozenin:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja doufam, ze ne :) Jen me ted vic zamestnava prace a ze sveta jidla tim padem nemam moc co psat, ale v lete se chystam zase na cesty tak snad neco bude :)

      Vymazat

Díky moc za každý komentář, odpovím vám jak jen budu moct. Přibližně rychlostí světla.