Stránky

pátek 28. února 2014

Druhé narozeniny


Je to tady, Z ghetta blog se z kojence přesunul do batolecího období a slaví druhé narozeniny! Když si dobu existence blogu přepočítám na dny, zdá se to jako mega dlouhá doba. Na druhou stranu mám pocit, že blog píšu vlastně odjakživa.Loňské, tedy první narozeniny, jsem s vámi slavila spíše v komorním duchu, zato teď si připadám jako docela solidní exhibicionista. K dnešnímu dni je vás 1657 na Facebooku, 344 z vás mě sleduje přes Blogger, 165 na Bloglovinu a 610 na Instagramu. Připadám si krutě.
Za minulý rok zde přibylo 25 receptových článků a 36 textů z kategorie ostatní, což vypadá, že víc kecám, než peču a asi to tak i bude. Nejčtenějším článkem se k mému překvapení staly krémy na cupcakes, které jsem jednou sepsala jen proto, že jsem měla pocit, že už jsem dlouho nic nepřidala a někdo kvůli tomu třeba pláče v koutě. Nejkomentovanějším článkem stále zůstává 50 odstínů trapnosti, což už asi nikdy nic nepřekoná, sex prostě táhne i na foodblozích. Zvlášť když jsem takový vtipálek, že ano.

čtvrtek 20. února 2014

Rozhovor: David Kukla - zakladatel Sklizeno




Opět je tu další z mých rozhovorů, které vyšly v Instinktu, tentokrát s Davidem Kuklou, který stojí za
oblíbenými farmářskými obchody Sklizeno. Díky všem, kteří mi na Facebooku dávali tipy na otázky, které je zajímaly, některé jsem skutečně použila. Tady tedy máte původní, nezkrácenou verzi se vším všudy!

Když se vám něco nelíbí, změňte to. Takové by mohlo být motto Davida Kukly, zakladatele farmářských obchodů Sklizeno. Z původně malého obchůdku v Brně, který znalo jen pár lidí z okolí, se za méně než dva roky stala vyhledávaná značka. Dnes už má Sklizeno čtyři kmenové a šest franšízových prodejen v Brně, Praze a Olomouci.

sobota 15. února 2014

My tasty England III: London


O tom, jak miluji Anglii a co tam tak často dělám, jste se už dozvěděli tady a tady. Tentokrát jsem si tam ale zajela jen tak, protože se mi povedlo brzo udělat všechny zkoušky a nebudu přece sedět doma, že jo. Protože se moje kamarádka Míša přestěhovala do Londýna, tak jsem měla o ubytování postaráno, čímž mi odpadl zásadní výdaj a o to víc jsem mohla jíst. Jela jsem tam totiž hlavně jíst. Nebyla jsem u Big Benu, ani u London Eye, ani jsem nešla fotit lvy na Traflagar square. Zato jsem byla třikrát v Japan centre, prošla jsem Soho křížem krážem a viděla Bídníky v Queens theatre. Ne, že bych byla úplně sight-seeing ignorant, ale protože jsem v Londýně byla snad podesáté a v létě tam strávím celý měsíc, tak už jsem se bez toho celkem obešla.

sobota 1. února 2014

Levandulová panna cotta s čokoládovou pěnou

Řekněte mi někdo, proč jsem nemohla tehdy na focení do FOODu donést tuhle panna cottu? Podle mě je sexy jak blázen a zamilovaná určitě taky, takže valentýnskej dezert jak vyšitej. No, ale ona by se možná taky rozplácla, tak co. Každopádně jsem na tyhle krasavice dost hrdá, vypadají podle mě skvěle, chutnají velmi netradičně, ale výborně a spojení lehkého smetanového krému a nadýchané čokoládové pěny je prostě top. A beztak je to i afrodiziakální! Nevýhodou je, že kvůli čokoládové pěně panna cotty nejdou vyklopit, pokud je ale uděláte do sklenek od šampaňského jako já, tak vypadají krásně i tak. Vlastně budou vypadat krásně v jakémkoliv obalu, no ne?